lidské tělo

"Den blbec" zná snad každý. Často si ale za něj můžeme sami - když ráno vykročíme špatnou nohou, vsugerujeme si, že den nebude stát za nic. A mozek to pak už jen převede do reálu - zhorší se nám v ten den paměť i kognitivní schopnosti.

Co znamená rychlá chůze? Definici pohybu, při kterém by už mělo začít tělo spalovat, se věnují desítky výzkumů po celém světě. Vědci z Massachusttského technologického institutu to díky jejich analýze dokázali stanovit přesně a neurčitý pojem sjednotit. 

Hudba má vliv naše rozhodování o tom, co budeme jíst. Podle studie Jihofloridské univerzity jsou zákazníci v restauracích, ve kterých hraje hlasitá hudba, náchylnější k tom objednat si nezdravé jídlo. 

Leckdy nekontrolovatelný hlad, který nás přepadá ve večerních hodinách, způsobují hormonální změny v těle. Večer totiž klesá hladina peptidu YY a proteinu leptinu, které vyvolávají pocit sytosti. Naopak hladina hormonů vyvolávajících touhu po jídle roste, zjistila studie americké Univerzity Johnse Hopkinse.

Smrtelnost nedává lidem spát už od doby, kdy první hominidé začali o abstraktních principech přemýšlet na afrických pláních. Snaha o dosažení nesmrtelnosti prostupuje magií i alchymií, o starých i nových, východních i západních příbězích nemluvě. Otázka na den vlastní smrti patřila k nejčastějším v antických věštírnách a neméně často se s ní můžeme setkat i v jejich moderních ezoterických a pseudovědeckých verzích. Stejný existenciální zájem pohání také vědecké zkoumání stáří a stárnutí. Kolika let se člověk může skutečně dožít a je nějak lidský věk shora ohraničený?

Vzpomínky z nás dělají osobnosti, kterými jsme - již dlouho však neurověda s psychologií tuší, že mnohé ze "vzpomínek" mohou být čistou fikcí. Nyní se k nim připojuje i pravděpodobnost, že ani nejstarší vzpomínky většiny z nás se nikdy doopravdy nestaly.

Pravidelné vynechávání jídla zvyšuje funkčnost mozku, prokázaly studie na myších. Několikahodinová absence jídla stimuluje paměť a učení, zvyšuje mozkovou aktivitu a vede k růstu nových neuronů.

Ženy jsou empatičtější a altruističtější než muži, jejich mozky na nezištné chování reagují jinak. Není to však dáno geneticky, ale zažitými sociálními modely - společnost je do toho v podstatě nutí.