Autoři sci-fi si ten okamžik představovali v různém ranku po celá desetiletí - nakonec jsme se však o narození prvních geneticky upravených dětí dozvěděli toto pondělí poněkud nedramaticky. Dvě čínské holčičky se totiž podle agentury AP  a deníku Daily Mail narodily s cílenou mutací, která jim dává imunitu proti viru HIV. Čínská zpráva prozatím nebyla ověřena z nezávislých zdrojů, neexistuje však mnoho praktických důvodů ji nevěřit.

Čtení cizích myšlenek na obzoru! Právě tak by se daly nejspíše vnímat titulky mluvící o tom, že se v rámci nedávného experimentu podařilo poprvé "přenést myšlenky mezi třemi lidmi". Jak už to v případě podobně šokantních objevů chodí, realita je oproti revolučně znějícím titulkům o něco nudnější. Systém nazvaný BrainNet má totiž k telepatii notně daleko. To však neznamená, že nejde o významný dílek ve vědeckém poznání mozku.

Smrtelnost nedává lidem spát už od doby, kdy první hominidé začali o abstraktních principech přemýšlet na afrických pláních. Snaha o dosažení nesmrtelnosti prostupuje magií i alchymií, o starých i nových, východních i západních příbězích nemluvě. Otázka na den vlastní smrti patřila k nejčastějším v antických věštírnách a neméně často se s ní můžeme setkat i v jejich moderních ezoterických a pseudovědeckých verzích. Stejný existenciální zájem pohání také vědecké zkoumání stáří a stárnutí. Kolika let se člověk může skutečně dožít a je nějak lidský věk shora ohraničený?

Vzpomínky z nás dělají osobnosti, kterými jsme - již dlouho však neurověda s psychologií tuší, že mnohé ze "vzpomínek" mohou být čistou fikcí. Nyní se k nim připojuje i pravděpodobnost, že ani nejstarší vzpomínky většiny z nás se nikdy doopravdy nestaly.

Krevní typ 0 má díky svým skoro univerzální transfúzních schopnostem velmi dobrou pověst. Nová japonská studie však hrozí jejím pošramocením. Statistická analýza vážných poranění totiž odhalila, že "nulkaři" mají zřejmě vyšší riziko vlastního vykrvácení. Studium problému je ovšem teprve na svém počátku. 

Konstatovat, že mozek je velmi složitým orgánem, by bylo nošení dříví o lesa. Nová americká studie to ale opět připomíná čerstvým způsobem. Na Kalifornské univerzitě totiž vyvinuli technologii, které umí s vysokou věrností kontrolovat činnost velkých populací neuronů. Sloužit by mohlo k vytváření umělých vjemů či jednou dokonce i vzpomínek. 

Od drobných tmavých obyvatel jižní Afriky až po dvoumetrové Skandinávce, lidé jsou na první pohled neobyčejně různorodým druhem. Kdyby nic jiného, už tato neobyčejná variabilita dokazuje, že v minulosti prošli bouřlivou evolucí. V průběhu času ale vědci zdokumentovali také řadu konkrétních přizpůsobení. Například některá na moři žijící etnika z jihovýchodní Asie se přizpůsobila k výrazně účinnějšímu a delšímu potápění, než jaké zvládneme my ostatní.

Politické trendy ve vyspělém světě vykazují v posledních letech neoddiskutovatelný obrat k autoritářství, respektive poptávku po silném vůdci, který konečně udělá "pořádek". K vůdčím osobnostem přitom nejčastěji tíhnou lidé, kteří mají zvýšenou míru odporu a znechucení. Je jedno, zda vůči fekáliím, vředům nebo třeba i sexu.