Území dnešní Moravy mohlo být jedním z prvních míst, ne-li prvním místem, kde se začala psát historie domestikace psů. Ukazují na to nové poznatky z archeologických nálezů.

Unikátní objev pravčely zalité v jantaru pootevírá okno do světa evoluce hmyzu i rostlin.

Spánek má na lidský organismus větší vliv, než si uvědomujeme. Vědci poprvé popsali chemický jev, který stojí za regenerací našeho těla při spaní. 

Koronaviry SARS, MERS a parně i Covid-19. Všechny tyto pohromy mají společného původce – netopýry. Obratní letouni jsou v nich ale nevinně, své viry předávají nevědomky.

K takovému překvapivému poznatku, který jde proti obecnému povědomí, dospěli biologové z anglického Manchesteru. Háček je v tom, jak modré světlo večer "užívat".

Brouk v jantaru skrýval dosud nejstarší důkaz přenosu pylu hmyzem.

Číňanům se podařilo něco, o co se vědci na Západě marně snaží bezmála čtvrt století: úspěšně naklonovat primáty. Před pár desítkami let by po takové zprávě svět bil na poplach, teď jsou všichni tak nějak v klidu. Anebo je to jen ticho před bouří?

Žáby sice vyhledávají masitou stravu, obvykle si ale troufnou tak maximálně na vážku. Pod pojmem predátor si představíme spíše žraloka, lva, nebo některého z dravých dinosaurů. Přesto můžeme v Jižní Americe narazit na jednu výraznou výjimku. Jsou jí žáby z rodu rohatek, které se specializují na lov drobnějších ptáků, hlodavců, ještěrek a hadů. Nepohrdnou ale ani svými příbuznými ze skupiny obojživelníků.