Má to cenu? Má to cenu! Mnoha lidem není cizí odmítat veškeré snahy o nápravu věcí jako zbytečnou námahu. Někdo se tím vymlouvá na svou vlastní pohodlnost, jiní upřímně nevěří, že náprava je možná. Ale v případě ozónové díry se lidstvu začíná pozitivně vracet jedna konkrétní, rozumná dohoda.

Pokud v pátek na noční obloze uvidítě obzvlášť výjimečnou polární záři, znamená to dvě věci: jednak se evidentně pohybujete v severnějších nebo jižnějších oblastech, k čemuž vám gratulujeme, ale především půjde o signál, že k Zemi dorazil výron hmoty ze včerejší mohutné sluneční erupce.

Obliba záběrů, pořizovaných kosmonauty na Mezinárodní vesmírné stanici, je pochopitelná – takový výhled si o zaznamenání prostě říká. Nové časosběrné video vás ale díky Ultra HD rozlišení přenese na oběžnou dráhu jako nikdy dřív.

Vypadá u toho sice jako ožrala, vracející se mátožně z tahu, a všechno mu i podobně dlouho trvá, ale tenhle extrémně ohebný robot vydrží věci, které by porazily i střízlivého.

Ikonický záběr, ve kterém Luke Skywalker kontempluje nad svou kariérou zemědělce, se vryl do paměti nejenom fanouškům Hvězdných válek. Abyste ale našli planetu, kde zapadají rovnou dvě slunce, nemusíte se kvůli tomu trmácet do galaxie velmi, velmi vzdálené.

Houby? Houbeles! Tyhle houbovité organismy byly vyloveny před bezmála třiceti lety v tasmánských vodách. A teprve dnes se díky práci biologů z Kodaňské univerzity ukázalo, že jde o zcela svébytný živočišný kmen.

Jaderná chemie je vědní obor, který je stále poněkud zahalen tajemstvím, a to překvapivě i přes svůj slavný začátek a spojení se jmény Marie Curie-Skłodowské či akademika Františka Běhounka.

Poslední dva roky sbírá marsovskou slávu především sonda Curiosity a je to sláva jistě zasloužená. Nelze ale zapomínat na druhého robotického dříče, který ani deset let po přistání neustává ve výzkumu rudé planety.