Ladislav Loukota

Dehet si nejspíše většina z nás asociuje s průmyslovým věkem, a tudíž i obdobím posledních dvou staletí - ve skutečnosti jde ovšem o poměrně starý vynález. Podle nové švédské archeologie studie by dokonce dehet mohl být jakousi "tajnou zbraní" v arzenálu středověkých Vikingů.

Absence komunikace a empatie k druhým bývá jádrem většiny mezilidských sporů. To, jak tuto propast překonat, řešila již řada umělců a umění - literatura, divadlo, hudba a v posledním století i film a videohry. Nová studie Stanfordu naznačuje, že se co do schopností nabídnout skutečné chápání druhého člověka, nemohou poměřovat s virtuální realitou.

Ačkoliv éra Vikingů skončila již před skoro tisíci lety, dodnes jsme jejich obdobím stále fascinováni. Vikingové pomohli mečem i zlatem formovat dějiny nejen severní, ale i západní Evropy, a zasloužili se i o první případ evropského (znovu)objevení severoamerického kontinentu. Přesto nám z jejich období nezbylo mnoho artefaktů z praktiky tzv. lodních pohřbů. Nový nález na zemědělské půdě v norském kraji Østfold proto může mít mimořádnou hodnotu.

Čtení cizích myšlenek na obzoru! Právě tak by se daly nejspíše vnímat titulky mluvící o tom, že se v rámci nedávného experimentu podařilo poprvé "přenést myšlenky mezi třemi lidmi". Jak už to v případě podobně šokantních objevů chodí, realita je oproti revolučně znějícím titulkům o něco nudnější. Systém nazvaný BrainNet má totiž k telepatii notně daleko. To však neznamená, že nejde o významný dílek ve vědeckém poznání mozku.

Nouzové přistání ruského nosiče Sojuz může spustit krizi, kterou pilotovaná kosmonautika ještě nezažila. Nehoda jediné lodi schopné převážet lidskou posádku, by mohla v nejčernějších scénářích vést až k opuštění a zakonzervování Mezinárodní vesmírné stanice. Pokud tedy nepřijde na pomoc Space X miliardáře Elona Muska.

Pokud budete dnes chtít okusit pivo, které se honosí titulem "nejstarší na světě", budete odkázáni na německou značku Weihenstephan. Ta se pyšní počátkem vaření v roce 1040 našeho letopočtu. Historie však zná příklady piva (a jemu podobných nápojů podstatně dále v historii). Ačkoliv se tu již nevaří, novým rekordmanem je nyní zřejmě izraelská jeskyně Raqefet, kde se pivo vyrábělo v éře třináctkrát vzdálenější než počátek Weihenstephanu.

Současné debaty o klimatických změnách občas vyvolávají mylný dojem, že se klima na planetě mění poprvé v historii lidské civilizace. Realita však nemůže být vzdálenější. Nová studie jednoho z prvních známých měst na planetě se tak zaměřila na to, jak se s dávným ochlazením vyrovnali neolitičtí obyvatelé osady na jihu dnešního Turecka. A odhalila přitom jeden nový pozoruhodný nástroj, kterým by historici mohli odhalovat minulé změny klimatu.

Až o 30 tisíc let nazpět může počátky lidské umělecké činnosti posunout nový nález z jihoafrické jeskyně Blombos. Archeologové tu totiž oznámili objev předmětu starého až 73 tisíc let, na němž je vyjevena nejstarší známa kresba. Má charakter devíti rudých linek, díky čemuž tak trochu připomíná moderní symbol # pro hashtag.