O slunovratu je nejkratší den a nejdelší noc. Slunce je také nejníže nad obzorem a jeho paprsky dopadají do české kotliny nejšikměji. Právě s úhlem dopadu slunečních paprsků na zemský povrch souvisí teplota, méně již se vzdáleností Země od Slunce. Ta je naopak počátkem ledna nejkratší, zatímco v létě naopak nejdelší.

Slunce zapadá později už od svaté Lucie (13. prosince), později však vychází, takže se celková doba slunečního svitu neprodlužuje. Lidová pranostika říká: "Lucie noci upije, dni nepřidá." Stejně tak pranostiky vyjadřují váhavý návrat Slunce k rovníku a pozvolné prodlužování dne: Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále (6. ledna) o krok dále a na Hromnice (2. února) o hodinu více".

Doba slunovratu bývá příležitostí k oslavám

Opakem zimního slunovratu je slunovrat letní. Letos nastal 21. června v 19:16. V tu dobu dosáhlo Slunce obratníku Raka, začalo se vracet k rovníku a postupovalo na své zdánlivé dráze po obloze dále k obratníku Kozoroha. Den je o letním slunovratu nejdelší a noc naopak nejkratší.

Doba slunovratu bývá příležitostí k oslavám. V české kotlině ho v době předhistorické nejvíce slavili Keltové. Ale i nyní se lidé často dotazují, kdy přesně nastává zimní slunovrat, aby ho mohli oslavit, říkají pracovníci hvězdáren.