Volby se v říjnu neuskuteční

Politici asi nyní začnou jednat o rychlém přijetí ústavních změn, které umožní volby 6. a 7. listopadu, nebo brzy poté. Zákonodárcům zbývají na jejich přijetí už jen dny. Reakce politiků na nález se různí. Prezident Václav Klaus uvedl, že soud svým rozhodnutím "vědomě a záměrně prohlubuje politickou krizi v naší zemi". Podle Klause asi bude nutné změnit jeho kompetence. "Chceme-li se dnes i do budoucna vyhnout podobným situacím, které hrozí chaosem a ohrožují celou společnost, blíží se chvíle, kdy bude nutno přijmout novou ústavní definici pravomocí Ústavního soudu," sdělil Klaus. Státní volební komise ukončila přípravy na volby plánované na začátek října, nyní se budou vyčíslovat náklady. Podle ministra vnitra Martina Peciny by mohly být do 100 milionů korun. Ústavní soudci dnes vůbec poprvé zrušili ústavní zákon, tedy normu nejvyšší právní síly. Rozhodli, že nesplňuje základní znaky ústavního zákona: norma není obecná, ale má jednorázový účinek, navíc působí zpětně, což není přípustné. Zákon také podle soudu nijak nemění ani nedoplňuje ústavu. Pravomoc přezkoumat podobné zákony si ústavní soudci ponechali i do budoucna. Podle soudce zpravodaje Pavla Holländera ústavodárce nesmí prohlásit za ústavní zákon akt, který takový charakter postrádá. "Tvrzení, že by takové akty nemohl Ústavní soud přezkoumávat, by jeho roli ochránce ústavnosti zcela vymazalo," řekl Holländer. Pro zrušení zákona bylo 13 z 15 soudců pléna, proti byli Vladimír Kůrka a Jan Musil. Melčák odcházel z jednání spokojen. "Je to jen vítězství práva a demokracie a pojistka proti tomu, aby se zbláznění politici mohli ujmout neústavní cestou moci," řekl. Podle jeho advokáta Jana Kalvody by po dnešním rozhodnutí měli politici pochopit, že musí respektovat určitá pravidla, a že "všechno není politickým kšeftem". Melčák s Kalvodou nechtěli předjímat, zda napadnou ústavní stížností případnou změnu ústavy umožňující volby. Premiér Jan Fischer vzal rozhodnutí ústavního soudu na vědomí. Fischerova úřednická vláda nyní povede zemi déle, než se čekalo. Šéf ODS Mirek Topolánek uvedl, že rozhodnutí respektuje. Předčasné volby ale považuje za potřebné a návrh na volební změnu ústavy je jako čisté řešení umožní. "Toto řešení není účelovým a násilným zásahem do ústavního pořádku, ale naopak jeho potřebným obecným doplněním," řekl Topolánek. Poslanci budou předlohu schvalovat v pátek. Podle předlohy by sněmovnu rozpustil prezident na návrh třípětinové většiny všech poslanců. Česko podle Topolánka potřebuje vládu se silným mandátem. Lídr ČSSD Jiří Paroubek uvedl, že si chce rozhodnutí soudu a jeho odůvodnění prostudovat. Veřejnost podle Paroubka pociťuje potřebu uskutečnit volby co nejdříve. Rozhodnutí Ústavního soudu kladně hodnotili šéfové KDU-ČSL Cyril Svoboda a Strany zelených Ondřej Liška i předák TOP 09 Karel Schwarzenberg. Předseda komunistů Vojtěch Filip rozhodnutí kritizoval, ale bude ho respektovat. Verdikt soudu rozdělil i odborníky. Někteří tvrdí, že k takovému kroku vůbec neměl pravomoc, jiní argumentují tím, že svým usnesením ukázal svoji sílu. "Ústavní soud ukázal, že má autoritu, má pravomoci, které chce efektivně využívat," řekl ředitel Ústavu státu a práva AV ČR Vladimír Balaš. Naopak Jan Kudrna z katedry ústavního práva Univerzity Karlovy varoval, že si soud bude sám určovat své meze. S usnesením Ústavního soudu nesouhlasí. "Ústavní soudci postupovali proti slibu, který skládali, a proti tomu, co je uvedeno v ústavě," přidal se Václav Pavlíček z katedry ústavního práva pražské právnické fakulty. V pátek se sejdou lídři šesti politických stran a budou jednat o dalším vývoji. Sněmovna by mohla schvalovat změny ústavy a volebního zákona už v pátek ráno. Již v neděli by je mohl posoudit Senát. Systémová změna ústavy může být podle předsedy ÚS Pavla Rychetského přijatelná, pokud bude schválena ústavní většinou v obou komorách parlamentu, bude doplňovat či měnit ústavu a nebude porušovat základní principy demokratického a právního státu. Někteří odborníci přesto upozorňují na to, že i nyní projednávaná změna ústavy může být napadena a Ústavní soud se jí začne zabývat. Na dopoledním jednání, které patřilo k nejsledovanějším v posledních letech, si soudci vyslechli názory Kalvody, místopředsedy sněmovny Lubomíra Zaorálka (ČSSD) a předsedy Senátu Přemysla Sobotky (ODS). Nejdelší část jednání zabral Zaorálkův projev a následné dotazy soudců, které místopředsedu sněmovny několikrát dostaly do úzkých. Zaorálek po verdiktu řekl, že zrušení zákona způsobí "velké problémy, které jsme si (Česko) mohli ušetřit". Za svoje vystoupení sklidil Zaorálek kritiku od některých svých kolegů. Informace o výsledku dnešního jednání ÚS unikla do některých médií ještě před oficiálním vyhlášením. Vedení soudu to nedokázalo jasně vysvětlit a nabídlo několik možností, jak se to mohlo stát. První z nich je ta, že informaci vypustil některý ze soudců. "To bych byl velmi nerad," uvedl Rychetský. Média podle něj také mohla výsledek pouze odhadnout. Nebyl prý příliš překvapivý. Poslední možnost naznačila místopředsedkyně soudu Eliška Wagnerová. "Poslouchat se dá i na velikou vzdálenost," uvedla.