Po jednání vlády o tom informoval premiér Jan Fischer. Kabinet se tak snaží udržet schválený schodek státního rozpočtu na 163 miliardách korun. Ten totiž ohrožují změny, které prosadila poslanecká sněmovna. 

"V úhrnu toto opatření přinese 5,8 miliardy korun, kterými jsme se zavázali sanovat minimálně čtyři miliardy korun, které vyplývají ze změn přijatých sněmovnou," uvedl premiér. 

Jednotlivá ministerstva nebudou moci letos bez souhlasu vlády využít pět procent plánovaných výdajů. Výjimkou je ministerstvo obrany a ministerstvo zemědělství, kterým peníze sebrali již poslanci při schvalování rozpočtu. Naopak všechna ministerstva nebudou moci zatím disponovat s jedním procentem výdajů na platy. 

"Nejde o blokaci, ale vázání prostředků. Do 20. května má ministr financí informovat, jak se vyvíjí veřejné finance a ekonomika. Následně vláda rozhodne, zda bude v podvázání výdajů pokračovat, nebo toto opatření dále platit nebude," uvedl premiér. 

Rozpočet na letošní rok počítá s příjmy zhruba 1,022 bilionu a výdaji 1,185 bilionu korun. Vláda ho sestavila se schodkem zhruba 163 miliard korun, což představovalo podíl 5,3 procenta na HDP. 

Poslanci levice částečně s podporou lidovců, nezařazených i zelených ovšem při schvalování rozpočtu vládou předložený návrh změnili. Přes nesouhlas kabinetu prosadili miliardy korun navíc na sociální služby, platy státních zaměstnanců a na dorovnání přímých plateb zemědělcům.

Další návrhy, které mohou více zatížit státní finance, jsou na programu lednového jednání sněmovny. ČSSD se na lednové schůzi sněmovny pokusí například prosadit, aby byla nemocenská vyplácena i v prvních třech dnech, aby byla mateřská dorovnána na loňskou úroveň a také takzvaný 13. důchod. Největší šanci má mateřská, kterou kromě levice podporují i lidovci.

Vláda rozhodla o zvýšení mýtného v pátek

Vláda také schválila návrh ministra dopravy Gustava Slamečky, podle kterého budou nákladní auta a autobusy platit v pátek mezi 15:00 a 21:00 až o polovinu vyšší mýtné. Pro ostatní dny a časy se sazby naopak mírně, zhruba o dvě procenta, sníží. Po jednání vlády to uvedl sám Slamečka. Nové sazby budou platit od 1. února. 

Ministerstvo dopravy chce vyššími pátečními sazbami omezit počty kamionů na dálnicích v době, kdy je provoz z celého týdne nejhustší. Regulace provozu pomocí mýta je podle Slamečky lepší alternativou k úplnému zákazu jízd kamionů v pátek odpoledne, který navrhovala Topolánkova vláda. Rozhodnutí vlády je definitivní, nařízení už nemusí schvalovat parlament. 

"Naším cílem byla regulace a nikoliv vyšší výnos," řekl Slamečka. Podle něj by se měl počet kamionů ve zmíněných hodinách na dálnicích snížit o 30 procent. Za půl roku chce jeho resort nový systém vyhodnotit a v případě, že se ukáže jako neúčinný, úřad ho prý přehodnotí. 

Slamečka vládě návrh předložil po dohodě s nákladními dopravci, kteří novinku považují za kompromis. "Samozřejmě bychom si dokázali představit lepší variantu, tedy žádnou změnu, ale je to pořád lepší než úplný zákaz," řekl mluvčí sdružení autodopravců Česmad Bohemia Martin Felix. 

Podle něj bude nový systém pro dopravce celkově "finančně neutrální", některým z nich se ale náklady zvýší. To se týká například tranzitu přes republiku nebo řidičů, kteří se vracejí v pátek večer domů. Vyšší sazby se týkají i autobusů, o jejichž služby bývá největší zájem právě v pátek odpoledne. MD pro autobusy žádnou výjimku nepřipravilo. 

Sazby se budou zvyšovat podle náprav, pro malé náklaďáky se dvěma nápravami se zvýší o čtvrtinu, pro větší vozidla od tří náprav včetně o polovinu. Například na tranzitu přes celou republiku z Rozvadova do Břeclavi zaplatí v nově kamion v pátek o 900 korun více než dnes. Trasa Praha - Brno bude o více než 400 korun dražší. 

Automobiloví dopravci zaplatili loni na elektronickém mýtném o 601 milionů korun méně než v roce 2008, celkem 5,54 miliardy korun. Důvodem je nižší objem přeprav v době krize.