V Íránu přišlo při atentátu o život 42 lidí

Proti pachatelům útoku, k němuž se přihlásila sunnitská povstalecká skupina Džundalláh, hodlají tvrdě zakročit revoluční gardy, které byly zřejmým terčem atentátu. O život však přišli nejen velitelé gard, ale také místní kmenoví vůdci a civilisté. V Íránu byl útok připsán západním nepřátelům a jmenovány byly Spojené státy a Británie.

Ty údajně podporují Džundalláh. Prezident Mahmúd Ahmadínežád k seznamu pachatelů přidal také Pákistán, když řekl, že "má informaci, že s vykonavateli teroristického útoku spolupracovali pákistánští tajní agenti". "Považujeme za své právo žádat Pákistán o vydání těchto lidí," sdělil. Teherán si kvůli útoku předvolal vysokého pákistánského diplomata a sdělil mu, že atentátníci do Íránu přišli z Pákistánu. Mluvčí pákistánského ministra zahraničí Abdul Basit to popřel. "Pákistán není zapojen do teroristických aktivit," řekl. Premiér Júsuf Ráza Gílání "hrůzný teroristický čin" spáchaný v Íránu odsoudil. Pákistán v minulosti podporoval sunnitské odbojové skupiny. V 80. letech se soustředil zejména na ty, které v Afghánistánu bojovaly proti sovětské okupaci. V Indii zase podporuje organizace, které bojují proti indické armádě v Kašmíru. Indie i Afghánistán tvrdí, že tyto kontakty stále existují a nebyly přerušeny.

Íránsko-pákistánské vztahy byly v minulých letech dobré, obě země spolupracují a chystají stavbu plynovodu. Írán už ale v minulosti několikrát Pákistán obvinil, že poskytuje své území lidem z Džundalláhu. Atentát byl spáchán v neděli ráno u íránsko-pákistánské hranice, kde se konalo shromáždění kmenových vůdců. Přítomni byli šíité i sunnité a gardisté na shromáždění právě přijížděli. Kromě obvinění na adresu USA, Británie a Pákistánu, se objevily i teorie o vině Izraele. Vládní list Kejhán napsal, že atentát je "novým zločinem" izraelské tajné služby Mossad. USA i Británie atentát odsoudily, dnes se k nim připojilo také Rusko. Jeho prezident Dmitrij Medveděv v dopise Ahmadínežádovi napsal, že Moskva je připravena Íránu pomoci "v boji proti terorismu a extremismu".

Revoluční gardy jsou silnou a vlivnou vojenskou jednotkou v Íránu. Podílely se na vítězství islámské revoluce v roce 1979 a zůstaly oddělené od armády. Jsou považovány za ochranu režimu islámských duchovních a nepodléhají pravidelné armádě, nýbrž duchovnímu vůdci země ajatolláhovi Alímu Chameneímu. V chudé provincii Sístán a Balúčestán na jihovýchodě země, kde se atentát odehrál, žijí menšinoví sunnité. Podle agentury Reuters útok jen dokládá prohlubující se nestabilitu v oblasti, která je častým dějištěm střetů mezi bezpečnostními jednotkami, sunnitskými povstalci a překupníky drog. Sístán a Balúčestán leží na hranici s Pákistánem i Afghánistánem a část jeho obyvatelstva tvoří sunnitští Balúčové, kteří obývají také pákistánské pohraničí. Z 68 milionů Íránců 89 procent vyznává šíitský islám, Balúčové se řadí k deseti procentům sunnitů.