Sto dní Baracka Obamy

Světu nabídl vlídnější tvář než jeho předchůdce George Bush a dal najevo, že USA pod jeho vedením budou více spolupracovat při ochraně životního prostředí. Čechům a Polákům řekl, že plány na rozmístění protiraketových objektů v jejich zemích neruší a že další vývoj v této věci záleží na Íránu. Pokud Teherán prokazatelně ustoupí od svého údajného jaderného vojenského programu, nebudou možná radar v Čechách a základna s raketami v Polsku nezbytné. Z Hradčanského náměstí v Praze nabídl vizi světa bez jaderných zbraní, což je ovšem v Evropě považováno za poněkud naivní představu. Nicméně slíbil, že USA sníží svůj jaderný arzenál, začnou nová jednání s Ruskem a po více než deseti letech odkladů podepíší smlouvu o úplném zákazu jaderných zkoušek. Podle amerických médií přinesl Obama do globální diplomacie vřelejší tón. Snaží se napravit vztahy s muslimským světem a uvolnit půl století trvající napětí s komunistickou Kubou. Před televizními kamerami si potřásl rukou s venezuelským levicovým prezidentem Hugem Chávezem, který před pár lety označil prezidenta Bushe za ďábla. Zatím ale není jasné, zda Obamova snaha dávat přednost jednání před konfrontací přinese diplomatický průlom, nebo ji budou předáci těchto zemí interpretovat jako slabost. Domácí opozice už se dává slyšet, že Obama polevuje v protiteroristickém tažení. Nad novou strategií v Afghánistánu, kam prezident vysílá další tisíce vojáků, a snahou donutit Pákistán k účinnějšímu boji s extremisty povytahují obočí i někteří Obamovi spolupracovníci, kteří vidí jen malé šance k zastavení postupu islámského radikalismu v Pákistánu nebo k rozdrcení Talibanu a Al-Káidy v Afghánistánu. Za největší Obamův úspěch se v USA považuje rychlé prosazení plánu na hospodářské oživení v hodnotě 787 miliard dolarů. Navzdory slibům, že dostane státní výdaje pod kontrolu, ale jeho rozpočet 3,55 bilionu dolarů vyžene deficit do rekordní výše 1,8 bilionu a během deseti let zdvojnásobí státní dluh. Obamovy oživovací snahy počítají s daňovými škrty pro střední třídu, s rozšířením zdravotní péče a zkvalitněním školství, s obnovou infrastruktury a s rozvojem obnovitelných zdrojů energie. Prezident oznámil také plán v hodnotě 275 miliard dolarů na pomoc majitelům zadlužených nemovitostí před vyvlastněním a stomiliardový plán na záchranu bank. Ještě před Obamovým příchodem schválil Kongres na stejný účel 700 miliard dolarů. Prezident začal také stavět základy zdravotní reformy a zákonodárství pro boj s globálním oteplováním. Říká, že zachová systém soukromých zdravotních pojišťoven, ale nabídne i státní pojištění, takže každý bude mít k pojištění přístup. Kritici v tom ovšem spatřují nebezpečí výrazného růstu daní, ačkoli Obama ve volební kampani horlil, že daně zvedne jen těm nejbohatším. Reforma zdravotní péče, stejně jako plán na omezení skleníkových plynů, má ale v Kongresu daleko ke schválení a u obou projektů se čeká lítý parlamentní boj. Navzdory volebním slibům se Obamovi zatím nedaří nalézt na politické scéně shodu s opozičními republikány. V kampani vybízel ke spolupráci přes stranické řady, ale jeho návrh na stimulační opatření za 787 miliard dolarů přinesl pravý opak. Ve Sněmovně reprezentantů se nenašel ani jediný republikán, který by ho podpořil, a v Senátu získal souhlas pouze tří. Z průzkumů vyplývá, že Američané jsou po příchodu Obamy více rozděleni podle stranického dresu, než to bylo za Bushe. Za prvních sto dnů Obama podepsal více prezidentských výnosů, memorand a proklamací než jeho předchůdci od dob Franklina Roosevelta. Strávil také nejvíce času v zahraničí ze všech dosavadních prezidentů. Američanům se zjevně nový prezident stále líbí. S jeho prací je spokojeno za první tři měsíce v průměru 63 procent občanů, což je průměrná hodnota, jakou dosahovali Obamovi předchůdci během svých prvních sta dnů za uplynulých 55 let. Větší oblibu mezi veřejností má ovšem nová první dáma Michelle Obamová, která se stala novou americkou módní ikonou, vzorem zaměstnané ženy a pečlivé matky. S tím, jak si vede, souhlasí 79 procent národa, jen osm procent na ni hledí kriticky. Pro dvě procenta Američanů, tedy asi šest milionů lidí, bylo nejdůležitějším Obamovým počinem pořízení psa svým dcerám. Jendo procento uvedlo, že to byl naopak nejhorší prezidentův krok. "To byly asi kočky," zažertoval na jejich adresu prezidentův poradce David Axelrod.