Stát má Hučínovi zaplatit 200 tisíc

Způsobil mu ji zhruba roční pobyt ve vazbě. Rozhodl o tom ve středu Obvodní soud pro Prahu 2, který zároveň zamítl Hučínův požadavek na náhradu ušlého výdělku za pobyt ve vazbě. Rozsudek je nepravomocný. Hučín i právní zástupkyně ministerstva si ponechali lhůtu na podání odvolání, Hučín ale řekl, že se proti rozhodnutí odvolá. Hučín byl před lety obviněn a obžalován z několika trestných činů. Byl podezřelý z toho, že v 90. letech, kdy pracoval v BIS, podněcoval levicový extremismus, aby mohl na jeho hrozbu upozornit. Soudy jej osvobodily. Hučín řekl, že dnešní rozsudek pokládá za "zcela neuspokojivý". Vyhlášení rozhodnutí se účastnila i řada jeho příznivců, kteří dávali najevo, že se jim rozsudek nelíbil. Někdejšího disidenta přišel podpořit například i Milan Paumer, který se spolu s Ctiradem a Josefem Mašínem probil v roce 1953 do západního Německa. Ten řekl, že Hučín by měl dostat vyšší odškodnění. "Musí se odvolat. Vždyť mu zničili život," řekl Paumer. Soud Hučínovi přiznal desetinu z požadovaných dvou milionů korun, které někdejší disident na státu vymáhá jako náhradu za nemajetkovou újmu způsobenou trestním řízením. Hučín chce dvoumilionové odškodnění z několika důvodů, podle soudu byl však oprávněný pouze jeden z nich. "Soud přiznal nemajetkovou újmu ve výši 200.000 korun pouze za vazbu," uvedl soudce Pavel Riedlbauch. Ostatní důvody nároku na náhradu nemajetkové újmy však soud označil za neoprávněné. Podle Riedlbaucha totiž chybí zákony, podle kterých by v takových případech byl stát odpovědný za případnou újmu. Soudce zároveň ale dodal, že soud k dalším výhradám, které Hučín uvedl v žalobě, přihlédl při určování výše odškodnění. Hučín za mřížemi strávil zhruba rok. Vedle pobytu ve vazbě se mu také nelíbí, že byl prý asi tři měsíce internován na psychiatrii, což již dříve označil za "pokus udělat z něho blázna". V žalobě také tvrdí, že jej poškodili i policisté, žalobci a politici tím, jak se k případu vyjadřovali pro média. Prý jej bez důkazů označovali za teroristu. Bývalý důstojník BIS namítá i nepřiměřenou délku trestního řízení, které trvalo téměř sedm let. Proces byl navíc podle něho bezdůvodně neveřejný. Zkoumání Hučína psychiatry podle Riedlbaucha souviselo s vazbou a soud to tak zohlednil při určení výše finanční satisfakce. Způsob vyjadřování policie a žalobců pro média byl sice podle soudce "zcela nevhodný" a zvýšil nemajetkovou újmu, ale nebyl nezákonný a nešlo prý ani o nesprávný úřední postup. Délka trestního řízení byla podle soudce "ještě přiměřenou dobou". Řízení nebylo jednoduché, bylo provedeno velké množství důkazů, k případu vypovídalo mnoho svědků, uvedl Riedlbauch. Soudy navíc podle něho nepochybily, když z hlavního líčení vyloučily veřejnost. Hučín se v žalobě domáhá i 221.962 korun s úroky jako náhrady ušlého zisku za údajně nezákonný roční pobyt ve vazbě. "Soud dospěl k závěru, že v této části je žaloba neopodstatněná," uvedl Riedlbauch a dal za pravdu právní zástupkyni ministerstva, která již dříve namítala, že Hučín byl z BIS propuštěn ještě před uvalením vazby, a pobytem za mřížemi mu tak materiální škoda v podobě ušlé mzdy nevznikla. Riedlbauch dnes uvedl, že z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že aby jeho nárok uznal, muselo by být vzetí do vazby příčinou ztráty výdělku.