Stálí členové RB OSN dohodli sankce proti Íránu

- Aktuality autor: red

Pětice stálých členů Rady bezpečnosti OSN - USA, Francie, Velká Británie, Čína a Rusko - se dohodla na návrhu nových sankcí vůči Íránu.

Příslušnou rezoluci předloží ještě v úterý Radě bezpečnosti OSN, oznámila ve Washingtonu americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Narychlo svolaná schůzka všech 15 členů RB k projednání otázky íránského jaderného programu je na programu ve 22:00 středoevropského času, oznámila agentura AFP s odvoláním na nejmenované diplomatické zdroje.

Schválení rezoluce je podle agentury DPA považováno za pravděpodobné, i když pozorovatelé očekávají pozměňovací požadavky od nestálých členů RB. Toto nejmocnější grémium OSN může sankce vůči Íránu schválit prostou většinou svých patnácti členů za podmínky, že žádný ze stálých pěti členů rady neuplatní své právo veta. Všechny mocnosti s právem veta se ovšem podílely na přípravě rezoluce. ´

Prohlášení Clintonové přichází den poté, co Írán učinil ústupek ve sporu o svůj kontroverzní jaderný program v podobě dohody o vývozu části svého nízce obohaceného uranu do Turecka. To spolu s dalším nestálým členem RB OSN Brazílií dohodu zprostředkovalo.

Turecko prohlásilo, že Írán projevil politickou vůli vyřešit jaderný spor se Západem, a proto není ta pravá doba jednat o dalších sankcích OSN.

"Každý by měl pochopit, že Írán prokázal velkou pružnost, což nebylo před tím očekáváno. A tato pružnost je příležitostí pro novou fázi diplomacie," řekl agentuře Reuters turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu. 

Na předcházející tiskové konferenci Davutoglu varoval, že diskuse o sankcích by "pokazila atmosféru" a vyprovokovala íránské veřejné mínění. Turecko, jehož obchodní obrat s Íránem činí 11 miliard dolarů a které od něj kupuje 30 procent plynu, dalo jasně najevo, že sankce nechce, i když tak riskuje, že si pohněvá svého spojence USA. 

"Nechceme ve svém regionu žádné jaderné zbraně. Nechceme nové sankce v regionu, protože ovlivňují naši ekonomiku, naši energetickou politiku, naše vztahy v sousedství," řekl Davutoglu. 

"Naším cílem je sjednotit mezinárodní společenství na podporu přísné sankční rezoluce, která podle nás vyšle jednoznačný vzkaz ohledně toho, co se od Íránu očekává," řekla Clintonová podle agentury Reuters členům zahraničního výboru Senátu. 

Detaily návrhu rezoluce Clintonová nerozvedla. Podle informací z okruhu zdrojů v OSN, na které se odvolává agentura DPA, ale nemají být nové sankce prostým prodloužením nebo zpřísněním dosavadních sankcí, nýbrž mají mít "novou kvalitu". 

"Musíme se vydat novými cestami," řekl nejmenovaný účastník jednání. Pondělní ústupek Teheránu podle něj rezoluci ovlivnil jen málo. "Je to krok k nastolení důvěry, který je veskrze vítán. Zdaleka však ale nebyly zodpovězeny všechny otázky," řekl zdroj DPA. 

Sdělení Clintonové je novým dějstvím v diplomatickém souboji mezi mezinárodním společenstvím a Íránem ohledně kontroverzního jaderného programu Teheránu. Zaznělo den poté, co byl ohlášen částečný ústupek Teheránu v podobě kompromisní dohody o vývozu části jeho obohaceného uranu do ciziny. 

Světoví politici a analytici na ni zareagovali s výraznou zdrženlivostí až skepsí. USA ji označily za příliš vágní, nevyjadřující připravenost Teheránu splnit požadavky světových mocností. Washington i Londýn zdůraznily v reakci, že navzdory dohodě musí příprava rezoluce OSN o sankcích vůči Íránu pokračovat, protože Teherán zůstává nadále zdrojem znepokojení. 

Pondělní teheránská dohoda předpokládá, že přistoupí-li na ni MAAE, odveze Írán 1200 kilogramů svého uranu do měsíce do Turecka. Skupina označovaná v dohodě jako vídeňská, tedy USA, Rusko, Francie a MAAE, má pak do roka Íránu poskytnout palivo pro teheránský výzkumný reaktor. Nestane-li se tak, vydá Turecko Íránu uran zpět bez podmínek.

Zdroje: ČTK