Sněmovna schválila vázaný mandát kvůli EU

Schválení příslušných novel si stanovili senátoři ODS jako podmínku pro následnou ratifikaci smlouvy v horní komoře. Bez hlasů z ODS se nepodaří parlamentní schvalování smlouvy dokončit. Novely jednacích řádů sněmovny a Senátu nyní dostane k projednání právě horní komora. Není však jisté, zda by souběžně s nimi schvalovala i lisabonskou smlouvu, byť o to stojí senátoři ČSSD. Podle nich by se Senát měl zabývat novelami i smlouvou už na své schůzi koncem příštího týdne. Podle předsedy Senátu Přemysla Sobotky by ale horní komora mohla smlouvu projednávat až po podpisu novel prezidentem, tedy nejspíš až asi v květnu. Poslanci smlouvu podpořili už minulý měsíc. Poslanci schválili novely ve zrychleném režimu. Pro se vyslovilo 126 ze 136 přítomných poslanců i díky tomu, že normy předložili zástupci všech pěti sněmovních frakcí, přičemž senátní úpravy už schválila ústavní komise horní komory. Předseda sněmovního zahraničního výboru Jan Hamáček (ČSSD) proto doufá, že podobně hladce budou novely schváleny i v Senátu, což pomůže některým senátorům k souhlasu s lisabonskou smlouvou. Místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka označil schválení novely za vstřícný krok směrem k Senátu. Vyjádřil také naději, že se senátoři ODS nyní vysloví pro ratifikaci lisabonské smlouvy. "Musím říci, že se znovu potvrzuje, že ODS má nyní plnou zodpovědnost za to, aby Česká republika dokončila ratifikaci lisabonské smlouvy," zdůraznil. Primátor a šéf pražské ODS Pavel Bém nicméně uvedl, že po stažení smluv o radarové základně USA v ČR ze sněmovny si nedokáže představit žádné vstřícné kroky ze strany ODS směrem k lisabonské smlouvě. Novely podle jejich tvůrců vymezují okruh "zásadních rozhodnutí", s nimiž by za Česko nemohla souhlasit vláda či prezident bez předchozího souhlasu obou komor parlamentu. Jde především o rozšíření případů rozhodování kvalifikovanou většinou namísto jednomyslnosti, kdy by už členské státy neměly právo veta. Poslankyně ODS Alena Páralová namítala, že sněmovna by o převodu pravomocí měla rozhodovat ústavní, nikoli jen prostou většinou. Šéf sněmovního ústavně právního výboru Marek Benda jí ale odvětil, že by to znamenalo změnu ústavy. Připomněl, že ústavní většinou byla schválena lisabonská smlouva a novely jsou úpravou "de facto nad rámec lisabonské smlouvy". Vázaný mandát podle Bendy znamená, že Česko bude schopno v praxi postupovat podle lisabonské smlouvy. "Provádět ty části, které přímo z lisabonské smlouvy dávají národním parlamentům některé kompetence," řekl. Novely také v návaznosti na lisabonskou smlouvu upravují jednak parlamentní projednávání návrhů evropských norem a také právo sněmovny a Senátu obrátit se na Evropský soudní dvůr s žalobou na neplatnost některého evropského předpisu či rozhodnutí, a to pro porušení principu subsidiarity. Změny v jednacích řádech jsou věcně identické. Rozdíly hlavně v procedurách jsou dány odlišnostmi obou komor. Sněmovna bude mít například výslovné právo vyjádřit se předem k návrhům vládních kandidátů na evropské funkce. Poslanec Jan Schwippel (ODS) se pokoušel sněmovnu přesvědčit o tom, aby tyto kandidáty také schvalovala, Benda to ale označil za špatné vlamování se do personálních pravomocí vlády. "Míchat do sebe moc výkonnou a zákonodárnou není šťastné," uvedl.