Na Marsu úspěšně přistála sonda Curiosity

- Aktuality autor: Danica Klein

AKTUALIZOVÁNO. VIDEO. Po osmiměsíční cestě vesmírem a složitém přistávacím manévru dorazilo dnes ráno SELČ na povrch Marsu americké robotické vozítko Curiosity. Po bezchybném zvládnutí zřejmě nejnáročnější dálkově řízené kosmické operace vozítko dosedlo přesně podle plánu na planině Aeolis Palus v kráteru Gale.

Curiosity má před sebou dva roky výzkumů, jejichž cílem je jasnější pohled na dějiny planety a možné primitivní formy života na Marsu. Přes 1400 vědců amerického NASA celou událost sledovalo z řídicího střediska v kalifornské Pasadeně. Modul velikosti osobního automobilu řízený automaticky vysílal informace o svém osudu rádiovým signálem. Před samotným přistáním stroj rozvinul padáky a přistál v předem určené oblasti.

Šestikolové vozítko Curiosity váží 900 kilogramů a je dlouhé tři metry. Pohání ho radioizotopový termoelektrický generátor využívající přirozeného rozpadu plutonia 238, který se osvědčil u amerických planetárních sond programu Viking. Aparát je vybaven kolekcí revolučních nástrojů určených k rozboru vzorků půdy, skal a atmosféry. Jedním z nich je například laserové dělo schopné trefit skálu na vzdálenost sedmi metrů a z vykřesané jiskry určit její chemické složení.

"Přistání potvrzeno, jsme bezpečně na Marsu," ohlásil osazenstvu řídícího střediska dispečer letu Allen Chen. Podle expertů dosedl aparát na ideální ploché místo. "Vypadá to na krásný prostor, je to skvělé, skutečně skvělé," řekl pracovník pasadenského centra Adam Steltzner.

I když přistávací manévr zvládl aparát skvěle, o skutečném technickém stavu vesmírného vozítka se američtí experti musejí teprve přesvědčit. "Musíme se ujistit, že jedeme skutečně na všechny válce, než se Curiosity vydá do světa," komentoval stav aparátu jeden z jeho tvůrců John Grotzinger. Upřesnit chtějí vědci i polohu Curiosity, i když už nyní je zřejmé, že na místo vybrané pro přistání se sonda téměř přesně dostala.

Hlavním cílem je nalezení života na Marsu

Hlavním cílem mise bude zjistit, zda na Marsu někdy byly podmínky vhodné pro vznik života. Curiosity nebude pátrat po zbytcích mikroorganismů, má zjišťovat možnou přítomnost základních stavebních kamenů života, zejména uhlíku, dusíku, fosforu, síry a kyslíku. Automat bude také zkoumat klima a geologii čtvrté planety sluneční soustavy a sbírat data pro budoucí let lidské posádky na Mars.

Podle prohlášení pracovníků letové kontroly řídící středisko přijalo kolem 07:30 SELČ signál o úspěšném přistání aparátu na povrchu Marsu. Pár minut po přistání sonda vyslala do Pasadeny první tři černobílé snímky skalnatého terénu v místě, kde v souladu s plánem dosedla. Curiosity by v příštích několika dnech měla na Zemi poslat i první barevné obrázky.

Pracovníci řídícího střediska propadli nelíčenému nadšení, když začaly přicházet zprávy o bezchybném plnění komplikovaného itineráře. Podle vedení NASA byl přistávací manévr dosud nejsložitější dálkově řízenou operací v historii využívání robotů v kosmonautice.

sonda Curiosity

Sonda cestovala velmi daleko a dlouze

Za více než osm měsíců letu urazila americká meziplanetární sonda přes 566 milionů kilometrů. Atmosférou Marsu proletěla rychlostí kolem 20.800 kilometrů za hodinu, ale těsně nad povrchem snížila rychlost na pouhé 3,22 kilometru za hodinu.

Místo přistání u rovníku Marsu nebylo zvoleno náhodně. Pohledy z kosmu naznačují, že místo vykazuje známky dřívější přítomnosti vody, která je nezbytným předpokladem života ve formě, jakou jej lidstvo zná. Uvnitř kráteru Gale je hora vysoká kolem 5000 metrů, která obsahuje minerály utvářené zřejmě v prostředí vody.

Během přistávacího manévru, který trval asi sedm minut, dostávala Curiosity povely kabelem vedeným z nedalekého podpůrného "nebeského jeřábu" poháněného raketovým motorem. Po přistání se kabely odpojily a podpůrný aparát svou misi skončil pádem na tvrdý povrch Marsu.

Curiosity navazuje na úspěšnou tradici předchozích sond

Curiosity představuje první meziplanetární robotický projekt USA v oblasti astrobiologie od 70. let minulého století, kdy z USA startovaly sondy Viking. Na Marsu se naposledy pohybovala americká vozítka Spirit a Opportunity, která svou misi zahájila v roce 2004.

Poslední komunikace se Spiritem byla zaznamenána předloni, Opportunity je na Marsu stále činný. Curiosity je ve srovnání s nimi dvakrát větší a pětkrát těžší.

Úspěch mise by znamenal velké povzbuzení pro americký kosmický program v době, kdy se vzhledem k hospodářské recesi potýká s nedostatkem finančních zdrojů. Projekt Curiosity stál NASA 2,5 miliardy dolarů (51 miliard korun).

Na úspěšné přistání dnes reagoval Bílý dům. Prezident Barack Obama označil zdařilé zahájení mise za "bezpříkladný technologický úspěch", který historie ocení jako "milník americké národní hrdosti".

Šéf řídícího střediska Charles Elachi přirovnal práci svého týmu k výkonu sportovního mužstva na olympijských hrách. "Máme zlatou medaili," prohlásil Elachi po přistání. Jeho nadšení sdílel i ředitel NASA Charles Bolden. "Je to absolutně neuvěřitelné, jsme znovu na Marsu. Lepší už to být nemohlo," řekl.

Tagy: Mars NASA informace

Zdroje: ČTK