Podle jednoho průzkumu by se největší stranou - byť ne s nadpoloviční většinou - stali donedávní outsideři, vládní labouristé, zatímco druhý průzkum předpovídá takové postavení opozičním konzervativcům. Nejistota kolem výsledku voleb vedla k poklesu libry, která se v pondělí dostala na nejnižší úroveň za posledních deset měsíců. 

Anketa, kterou otiskl list The Independent, ukázala náskok konzervativců o pět procent - 37 ku 32 procentům, tedy o dva body méně oproti poslednímu průzkumu. Vzhledem k většinovému volebnímu systému v Británii by takový výsledek u voleb dal vládním labouristům o 17 poslaneckých křesel víc než konzervativcům, ale nezajistil by jim nadpoloviční většinu. 

Podle průzkumu deníku The Sun se náskok konzervativců zvětšil, ale jen na sedm procent. Za takových okolností by konzervativci sice volby vyhráli, ale také by museli sestavovat menšinovou vládu. 

Taková situace je pro britskou politiku nezvyklá. Naposledy ji země zažila v roce 1974 a trvala jen osm měsíců. 

Nejistota z výsledku voleb a obavy z menšinové vlády, která nebude dostatečně akceschopná, vedly v pondělí k poklesu libry oproti dolaru na nejnižší úroveň za posledních deset měsíců. Podle britských listů se trhy obávají, že nová vláda nebude dost silná na to, aby efektivně snižovala rozpočtový deficit. 

Konzervativci byli donedávna považováni za jasné favority voleb, které musejí být vyhlášeny do začátku června a předpokládá se, že budou 6. května. Ještě loni v říjnu měli náskok 17 procent a až do ledna vedli soustavně před labouristy o více než deset procent. Pak však začali ztrácet a jejich náskok se ustálil na pěti až sedmi procentech, nedělní anketa listu The Sunday Times dokonce zjistila pouze dvouprocentní náskok konzervativců. 

Labouristy a premiéra Gordona Browna zjevně nepoškodila nedávná aféra kolem jeho výbuchů vzteku a údajného šikanování podřízených a spolupracovníků. Podle ankety The Independent ho 69 procent nepovažuje za "nepříjemného násilníka". 

Zatím není jasné, zda naopak konzervativcům neuškodí rozruch kolem jejich místopředsedy a člena Sněmovny lordů Michaela Ashcrofta, který v pondělí přiznal, že v Británii platí jen část svých daní. Ashcroft a jeho společnosti rovněž přispěli konzervativcům více než pěti miliony liber (přes 140 milionů korun). Labouristé připouštějí, že i někteří jejich velcí dárci mají podobný daňový status, ale ani zdaleka ne tak významný vliv na politiku strany.