Prinz údajně pracoval pro rozvědku komunistického Československa v 80. letech. Kavan oznámil, že po poradě s právníkem zváží i možnost časopis žalovat, neboť do Německa žádné podobné informace nepředával. 

O Prinzově činnosti, prováděné pod krycím jménem Erwin, měla podle Focusu německá tajná služba informace nejméně deset let - od okamžiku, kdy prý Česká republika po vstupu do NATO předala Berlínu akta o síti českých agentů v Německu, čímž chtěla demonstrovat důvěru v nového aliančního partnera. 

Focus uvedl, že předání citlivých informací do Německa osobně inicioval tehdejší sociálnědemokratický ministr zahraničí Kavan a údaje o "Erwinovi" v nich prý nechyběly. 

"Nemohu komentovat zmíněný spis o Erwinovi, neboť jsem o něm nikdy neslyšel," sdělil Kavan s tím, že podobné informace ani od rozvědky nedostával. "Nic jsme nikomu nepředávali," dodal. Překvapil ho prý neprofesionální přístup časopisu a jeho pražské dopisovatelky, která jej v této věci ani nekontaktovala. 

Také náměstek ministra zahraničí Hynek Kmoníček, který ve stejné funkci za ministra Kavana odpovídal za kontakty diplomacie s tajnými službami, možnost podobného předání informací po českém vstupu do NATO vyloučil. Pokud se podobné věci děly, bylo to podle něj ve zjitřené atmosféře na počátku 90. let hned po pádu komunistické totality. 

Focus tento týden popsal případ blízkého spolupracovníka bývalého německého ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera a berlínského mediálního magnáta Prinze, který měl pro tehdejší ČSSR získávat informace o amerických zařízeních a diplomatech v tehdejším západním Německu a o dění uvnitř německé sociální demokracie (SPD). Prinz podobná obvinění odmítá a chce se bránit soudně. 

Podle dokumentů, které Focus zveřejnil, se někdejší mluvčí odborového hnutí IG Metall s vazbami na nejužší vedení SPD dal do služeb První správy Sboru národní bezpečnosti (SNB) - rozvědky - v říjnu 1986. Pro československou tajnou službu podle nich pracoval jako agent s krycím jménem Erwin do srpna 1990, kdy Praha spolupráci ukončila. 

Také čeští vojenští i civilní zpravodajci tento týden v podstatě vyloučili možnost, že by české ministerstvo zahraničí po vstupu do Severoatlantické aliance předalo novým spojencům citlivé údaje o bývalých pracovnících rozvědky. 

Jmenný seznam příslušníků komunistické rozvědky - osobní karty důstojníků i s jejich fotografiemi - zveřejnil český Ústav pro studium totalitních režimů k 20. výročí pádu berlínské zdi. Dva z rozvědčíků, kteří oficiálně v Německu působili jako diplomaté, měli Prinze naverbovat do svých služeb.