Také je ale dle RE nutné celkově zlepšit nezávislé monitorování financování předvolebních kampaní.

"Významným charakteristickým znakem systému financování českých stran je štědré financování z veřejných zdrojů," píše se v 24stránkovém materiálu orgánu, jehož cílem je zlepšování způsobilosti členů bojovat s korupcí. I kvůli tomu skupina pro ČR připravila celou řadu doporučení, která by měla ke zvýšení transparentnosti financování českých politických stran přispět.

Kromě zlepšení přístupu veřejnosti k údajům o financování politických stran skupina například vypíchla potřebu účinnějšího a aktivnějšího monitorování financování předvolebních kampaní. Česko by podle ní mělo zajistit, že bude zaveden nezávislý mechanismus pro monitorování stran a jejich kampaní. Pro jeho fungování bude třeba zajistit jasný mandát i zdroje, soudí GRECO.

Ďábel je v detailu

Česku by prý prospělo zavedení dalších přiměřených a pružných sankcí za porušování norem týkajících se fungování a financování politických stranách nad rámec těch stávajících. ČR by měla také zvážit posílení nezávislosti auditorů, které "potvrzují" účty stran a hnutí.

Skupina soudí, že by ČR měla přijmout i opatření k zajištění toho, že dary členů stran se adekvátně odrazí ve finančních zprávách o činnosti politických seskupení. Doporučuje rovněž, aby se vyžadovaly detailnější vysvětlení nákladů kampaní v ročních finančních zprávách. Vzhledem k tomu, že kampaně někdy vedou i jednotlivci, tak by se mělo zajistit, že ti budou v tomto směru podléhat podobným standardům jako politické strany.

Neprůhledné a černé financování politických stran a kampaní za zásadní korupční problém České republiky pokládá i David Ondráčka z české pobočky mezinárodní organizace Transparency International. "Odvíjí se od něj manipulace zakázek, dotací, evropských fondů, zneužívání státních a městských firem," řekl. Ve světě jsou podle něj vyzkoušené nástroje ke zlepšení, mezi které patří například transparentní účty stran, veškeré informace o hospodaření na webu, losování auditorů, změna mechanismu přezkumu úplnosti výročních zpráv, případně i stropy výdajů v kampaních. "Jen najít vůli je zavést," dodal Ondráčka.

Financování stran

Zpráva GRECO obsahuje jednak popis situace v ČR, jejího právního systému i nastínění toho, jak jsou v současnosti strany financovány, jednak analýzu těchto skutečností. ČR také v říjnu loňského roku navštívila skupina expertů skupiny. V současnosti k členům GRECO patří čtyři desítky zemí, z nichž většinu tvoří státy Rady Evropy a kromě nich třeba USA. ČR k seskupení přistoupila v roce 2002.

Strany v ČR jsou financovány z několika zdrojů. Prvním jsou příspěvky jejich členů či poslanců a případné podnikání, například pronájem stranických nemovitostí. Strany ovšem mohou přijímat i dary a sponzorské příspěvky, ty by měly zveřejňovat ve výročních zprávách, které předkládají Poslanecké sněmovně. Musí v nich zveřejňovat například darovací smlouvy nad 50.000 korun i seznamy dárců - jak jednotlivců, tak firem.

Deset milionů za pět procent

Od státu strany dostávají příspěvky, které závisí na jejich úspěchu ve volbách. Strana, která získá nejméně 1,5 procenta hlasů ve volbách má každý rok volebního období nárok na sto korun za každý hlas. Ročně šest milionů dostává strana či hnutí, které ve volbách obdržely nejméně tři procenta hlasů. Za každých dalších 0,1 procenta dostává politický subjekt ročně 200.000 korun. Pokud strana dostala přes pět procent, a je tedy stranou parlamentní, má ročně nárok na deset milionů korun.

Za každého poslance či senátora navíc parlamentní strany ročně získávaly 900.000, za členy krajských zastupitelstev či pražského magistrátu 250.000 korun. Od letošního roku se tyto částky snížily na 855.000 korun ročně za zákonodárce a 237.500 korun rožně za regionálního zastupitele. Od příštího roku vláda plánuje další pětiprocentní snížení.