EU se dohodla na ropném embargu proti Íránu
23. 1. 2012 – 19:54 | Zpravodajství | Jan Pastor
Ministři zahraničí zemí Evropské unie se dnes dohodli na uvalení embarga na dovoz ropy z Íránu. Podle očekávání se shodli i na sankcích vůči íránské centrální bance. Cílem těchto opatření je narušit financování kontroverzního íránského jaderného programu. Írán do EU vyváží asi 20 procent své ropy, většina těžené suroviny putuje do asijských zemí.
Embargo by mělo začít platit bezodkladně. Země EU na jeho základě nesmějí uzavírat nové kontrakty na dovoz íránské ropy. Starší dohody na dodávky se tím ale neruší, a to do 1. července. Kromě zmrazení aktiv íránské centrální banky restriktivní opatření také zakazují veškerý obchod se zlatem a dalšími drahými kovy s touto bankou i dalšími íránskými veřejnými institucemi.
O embargu se v unii vedly do poslední chvíle vášnivé debaty zejména kvůli váhání Řecka, které patří k největším odběratelům íránské ropy, jež kryje téměř pětinu jeho spotřeby. Atény se neúspěšné domáhaly ročního odkladu uplatnění embarga.
Íránský jaderný výzkum
Západ doufá, že přísnější opatření pomohou zastavit či redukovat íránský jaderný výzkum. U něho se EU podobně jako USA obává, že jeho cílem je získání jaderné zbraně. Teherán to popírá s tím, že jde o civilní program, který mu má pomoci zajistit rostoucí spotřebu energie.
Dodávky z Íránu by unijním zemím měla nahradit ropa zejména z dalších států v oblasti Perského zálivu. Právě proto kvůli chystaným sankcím hrozil Írán uzavřením Hormuzského průlivu. USA a Británie mu nicméně odpověděly, že jsou s to takové záměry vojensky překazit.
Írán vyváží do EU zhruba 20 procent své ropné produkce. Většinu suroviny exportuje do Asie. USA a EU se proto snaží přesvědčit asijské státy, a to zejména Indii, aby dovoz z Íránu omezily. Dalším významným dovozcem je Čína, která ale jednoznačně dává najevo, že se k embargu nemíní připojit.
Přimět Teherán k návratu k jednacímu stolu
"Doufejme, že (sankce) budou mít žádoucí účinek. Ve skutečnosti ale nevíme, jaký to bude mít výsledek na ceny ropy," komentoval rozhodnutí šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg. Země zejména v Asii, například Čína, si podle něj budou mnout ruce, neboť na tom vydělají. "Divil bych se, kdyby to nedělaly," řekl ministr.
Šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová řekla, že chce, aby finanční sankce přiměly Teherán k návratu k jednacímu stolu. "Chci, aby tlak těchto sankcí vyústil ve vyjednávání," řekla Ashtonová.
"Je zajisté pravda, že ty sankce přece jen jsou pro Írán citlivé, o tom nebudiž pochyb. Cílem je, aby se zase posadili (k jednacímu stolu) a začali seriózně vyjednávat. O to jde," řekl k tomu i Schwarzenberg.
Embargo se do cen ropy promítne
Sankce EU navazují na finanční omezení vůči Íránu, které na konci loňského roku podepsal americký prezident Barack Obama.
Analytici předpokládají v souvislosti s embargem převážně jen krátkodobé a nepříliš výrazné výkyvy v cenách ropy. "V případě delšího výpadku dodávek z Íránu by patrně ostatní země OPEC navýšily těžbu. Na dodávkách by se mohlo podílet také Rusko, které pro rok 2012 deklaruje další zvýšení těžby," uvedl Petr Hlinomaz ze společnosti BH Securities. Podle analytika Jana Lenera ze společnosti Broker Consulting se embargo do cen ropy zřejmě promítne jen v řádu několika procent.
Česko z Íránu dováží jen malé množství ropy, takže by neměla být výpadkem v dodávkách ovlivněna. Podle ředitele odboru ekonomických analýz ministerstva průmyslu a obchodu Jaroslava Vomastka není v tuto chvíli na místě mít přehnané obavy z nedostatku ropy pro evropský ropný zpracovatelský průmysl. "Ze zkušenosti víme, že krátkodobé výkyvy nemívají na naši ekonomiku okamžitý vliv, protože je tlumí existující zásoby nebo objem již nasmlouvané nebo nakoupené ropy," sdělil.