epidemie

Od běžné nemocnice se ta speciální vojenská v Těchoníně v Orlických horách liší na první pohled – je obehnána plotem s ostnatým drátem a přístup do ní podléhá přísné kontrole. Jiná je nemocnice i na pohled druhý… píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes.

Nový druh koronaviru se šíří z Číny a dorazil už do Evropy. Lékaři ho zatím neumí léčit. Biologové předpokládají, že vir přeskočil z netopýra na hada a z hada potom na člověka.

S pověrčivostí se častěji setkáme v místech, kde se vyskytují epidemie. Podle vědců mohla sloužit jako prevence infekcí.

Země má během příštích 80 let hostit až 11 miliard lidí. Spolu s tím však nedojde jen na nárůst soupeření o zdroje, ale na i potenciální novou zdravotnickou krizi. Nová studie z dílny University of Notre Dame varuje, že vyšší populace a nutná vyšší produkce potravin povede i k vyššímu globálnímu výskytu infekčních patogenů. Může se jednat o nejzávažnější zdravotní krizi druhé poloviny století.

Plané neštovice jsou dnes středně vážnou dětskou chorobou. Nebylo tomu tak ale vždy. Do druhé poloviny 20. století byly pravé neštovice nemocí, která hubila lidi po milionech. Přítrž tomu udělala až velká vakcinační kampaň v 60. letech. Co kdyby se však pravé neštovice vrátily? Podle nové studie by byly ohrožením pro celou další generaci.

V Česku bylo do pátku minulého týdne přes 100 případů spalniček. Nejvíc v Praze (70) a Středočeském kraji (13), v ostatních krajích maximálně jednotky případů, informovalo ministerstvo zdravotnictví. Počty případů letos stoupají po celé Evropě.

Kdo by neslyšel o nemoci SARS, česky syndromu náhlého selhání dýchání. Toto závažné virové onemocnění se světem prohnalo na přelomu let 2002 a 2003, zasáhlo více než 8000 lidí a zanechalo po sobě 774 mrtvých. Jen s mimořádným úsilím lékařů, hygieniků a epidemiologů se jeho šíření podařilo zastavit. I tak ale bylo šíření koronaviru SARS označeno za první pandemii 21. století. 

Historii lidstva můžeme číst i jako dějiny zničujících epidemií. První nám patrně na mysli vytane Černá smrt, epidemie dýmějového moru, která v polovině čtrnáctého století vyhubila na území Evropy a Asie možná až třetinu všech obyvatel. Ani tato "matka všech nemocí" se ale co do úmrtnosti nemůže rovnat nákazám, které Evropané zavlekli do Ameriky po jejím objevení Kryštofem Kolumbem. Teprve před nedávnem se přitom výzkumníkům podařilo identifikovat původce té nejsmrtelnější z nich – s největší pravděpodobností šlo o paratyfus.