Česko bude na summitu EU v centru pozornosti

Bude se pokoušet přesvědčit představitele ostatních zemí "sedmadvacítky", aby Praze odsouhlasili výjimku z listiny základních práv EU. Tou podmiňuje prezident Václav Klaus svůj podpis pod lisabonskou smlouvu o reformě unijních institucí.
Smlouvu už schválily všechny země EU kromě Česka. "Lisabon" sice už v ČR podpořila vláda i zákonodárci, avšak stále chybí prezidentův podpis. K tomu, aby mohl dokument začít platit, ho musí podpořit všechny země.

Klaus si vymínil, že v zájmu jeho podpisu si musí Praha dojednat výjimku z listiny základních práv EU, která bude závazná po vstupu lisabonské smlouvy v platnost. Prezident to chce z obavy z prolomení takzvaných Benešových dekretů a možných majetkových nároků Němců vysídlených z Československa po druhé světové válce. V Bruselu bude mít během summitu i svého emisara, kancléře Jiřího Weigla, aby jednání bedlivě sledoval.

Pokud by však prezident dostal, co požaduje, připojit podpis pod smlouvu bude moci až po rozhodnutí českého ústavního soudu. Ten se nyní zabývá žádostí skupiny senátorů požadujících, aby posoudil soulad "Lisabonu" s ústavním pořádkem. Jednání soudu je odročeno do úterý.

"Čekali jsme velmi dlouho na vstup lisabonské smlouvy v platnost," řekl ve středu ve videorozhovoru na stránkách předsednictví EU švédský premiér Fredrik Reinfeldt, jehož země vedení unie převzala právě od ČR.

EU podle něj tento složitě dojednávaný dokument potřebuje k lepšímu, efektivnějšímu a demokratičtějšímu fungování svých institucí. Podotkl ale také, že je třeba vyčkat rozhodnutí českých institucí. Předsednictví podle něj nyní pracuje spolu s Čechy na tom, jak by výjimka mohla vypadat. Diskutovat o tom budou šéfové států a vlád již ve čtvrtek na večeři.

Zdá se, že unie nakonec Praze vyjde vstříc. Bez smlouvy by se totiž celá řada věcí v EU zkomplikovala. Například již na konci října vyprší funkční období současné Evropské komise. Ta sice může ještě zůstat v úřadu i poté, ale dříve nebo později je třeba sestavit nový sbor komisařů. Z členských zemí i z Evropského parlamentů přitom zní silné hlasy volající po tom, aby se tak stalo co možná nejdříve.

Problém je však v tom, že podle stávajících pravidel by se musel počet eurokomisařů snížit, zatímco podle "Lisabonu" nikoli. Smlouva navíc počítá i se vznikem dvou nových funkcí - jednak předsedy Evropské rady, který by předsedal vrcholným schůzkám EU, jednak jakéhosi ministra zahraničí (ač by se tak oficiálně nejmenoval), který by se současně stal místopředsedou Evropské komise a měl na starosti budoucí diplomatický sbor EU.

Mimo jiné právě obsazení těchto prestižních funkcí a složení Evropské komise měly být mezi hlavními tématy summitu. Podobné debaty v bloku vždy provází ostré debaty, avšak vzhledem k tomu, že kvůli Česku zatím není jasné, jak to s "Lisabonem" dopadne, na ně nebude příliš prostoru. Švédské předsednictví tak bude muset zřejmě svolat ještě mimořádný summit.

Navíc také není zcela jasná pozice Slovenska, které se dalo slyšet, že by také mohlo požadovat výjimku, jakou chce ČR. V pondělí na jednání ministrů zahraničí šéf slovenské diplomacie Miroslav Lajčák ale nechtěl říct, zda to bude Bratislava prosazovat či nikoli. Závisí prý na tom, jak se jednání vyvine. Zdůraznil však, že "právní ochrana Slovenské republiky a jejích občanů nemůže být nižší, než je tomu v případě České republiky". Takzvané Benešovy dekrety jsou i na Slovensku základem poválečného majetkového uspořádání.

Navíc mají lídři EU na programu i velmi horké téma boje proti globálnímu oteplování a hlavně otázku, jak financovat nutná opatření s tím spojená.
"Je jasné, že shoda o financování bude klíčová pro dosažení dohody v Kodani," uvedl Reinfeldt ve zvacím dopise státníkům. Připomněl tím prosincovou mezinárodní konferenci, na níž by se svět chtěl dohodnout, jak v budoucnu proti změnám klimatu postupovat. EU se však zatím není schopna dohodnout, jak mezi sebe rozdělit finanční břímě spjaté s pomocí chudým zemím světa, aby se do boje proti oteplování také zapojily.