Belgie otvírá Čechům pracovní trh

Belgie se totiž rozhodla, že už nebude usilovat o prodloužení překážek bránících občanům osmi států, které se staly členy EU v roce 2004, v přístupu na svůj pracovní trh. Češi či Slováci si zatím zcela volně nemohou hledat zaměstnání ve čtyřech z 15 starých zemí EU - v Německu, v Rakousku, v Dánsku a právě v Belgii. U posledních dvou zemí ale bariéry v květnu padnou. U západních a jižních sousedů Česka tomu tak ale s velkou pravděpodobností nebude, i když i v těchto dvou zemích pro řadu povolání či pro lidi s patřičnou kvalifikací už klasické pracovní povolení rovněž není třeba. O tom, že by Belgie zřejmě od května mohla otevřít svůj pracovní trh osmi novějším zemím unie (kromě ČR a Slovenska se to týká ještě Slovinska, Maďarska, Polska a tří pobaltských států), se hovořilo už delší dobu. Definitivní rozhodnutí neusilovat o prodloužení dočasné výjimky i na poslední možné období, tedy do května 2011, padlo podle deníku na jednání příslušných ministrů belgické vlády těsně před Velikonocemi. "Formální rozhodnutí o otevření pracovního trhu by belgická vláda měla učinit v pátek," řekl mluvčí českého stálého zastoupení při EU Jan Slíva. Česká republika, která v tomto půlroce EU předsedá, po odstranění bariér dlouhodobě volá. Podporu v tom má i u Evropské komise, které opakovaně k úplnému otevření pracovních trhů vyzvala. "Uvolnění pracovních trhů bylo prioritou českého předsednictví EU. Jsem ráda, že po Dánsku se pro otevření rozhodla i Belgie," řekla velvyslankyně při EU Milena Vicenová. Dánsko se již koncem loňského roku rozhodlo, že bariéry od května odstraní. "Čeští odborníci a další zaměstnanci pracující mimo struktury Evropské unie budou v zemi působit automaticky, což odstraní spoustu byrokratických úkonů," dodala velvyslankyně. Brusel mimo jiné loni vypracoval analýzu dopadů rozšíření na pracovní trh. Podle ní se rozhodně nepotvrdily obavy, že lidé z "nových zemí" zaplaví pracovní trh ve "starých státech". Rozšíření prý naopak mělo jednoznačně pozitivní dopady. Právě Evropské komisi budou muset také do konce dubna Německo s Rakouskem předložit důkazy o tom, že by zrušení omezení mohlo ohrozit jejich pracovní trhy. Komise pak bude hodnotit, zda jsou zdůvodnění pro prodloužení omezení na místě či nikoli. Pokud by dospěla k závěru, že nikoli, pak by proti nim mohla zahájit nějaké kroky. Eurokomisař pro práci a sociální věci Vladimír Špidla, pod něhož v komisi spadá i oblast trhů práce, nicméně v minulosti opakovaně vyklouzl z dotazů novinářů, kteří chtěli vědět, jak dlouho by taková analýza mohla trvat a k jakým konkrétním krokům by mohl Brusel vůči Berlínu či Vídni případně přistoupit. Třeba v březnu na radě ministrů práce a sociálních věcí v Bruselu zdůraznil, že zatím žádné takové materiály do Bruselu nedorazily. I v Německu a Rakousku nicméně bez povolení Češi a Slováci budou moci pracovat nejpozději od května 2011, kdy skončí poslední možné přechodné období.