Klaus podmínku zdůvodňuje obavami z prolomení takzvaných Benešových dekretů, na jejichž základě byly po druhé světové válce z tehdejšího Československa vystěhováni sudetští Němci a byl jim zabaven majetek.
Ratifikaci smlouvy, díky níž by se charta základních práv stala právně závaznou, český prezident ještě nepodepsal, i když ji už schválily obě komory českého parlamentu. Česko je posledním z 27 států bloku, který složitě dojednávaný lisabonský dokument dosud neschválil.

Očekává se, že zástupci Prahy v čele s premiérem Janem Fischerem budou čelit velkému tlaku od partnerů v EU. Nicméně vzhledem k tomu, že naprostá většina unijních předáků chce, aby "Lisabon" vstoupil co nejdříve v platnost, je považováno za pravděpodobné, že volání po výjimce nějakým způsobem nakonec vyslyší.
Kromě problematiky "Lisabonu" se budou šéfové států a vlád bavit také třeba o boji proti dopadům současné hospodářské krize či o opatřeních proti globálnímu oteplování. Právě u tohoto bodu lze čekat vášnivé debaty, neboť mezi státy EU panují značné rozpory ohledně financování opatření.