Politici voličům...

Byť jsem se svými vlastními chybičkami nestal senátorem a podle mnohých a (částečně i podle sebe sama) mám tedy jediné právo, tj. právo  mlčet, politická  fantasmagorie, absurdistán,  galimatyáš či střečkování (nenacházím dost výrazů), které ovládá diskuzi o možném koaličním vládnutí v Praze mě uvádí do takového úžasu, který jsem v politice dosud nezažil...

Ale k věci: Doplňovací volby do Senátu i komunální volby znamenaly s drobnými výjimkami zcela zásadní sdělení: Potvrdilo se,  o čem jsem trvale přesvědčen : V České republice se politické nálady mohou během pouhých několika málo měsíců naprosto radikálně změnit. Mediálně skvělý volební hit  o hrozícím bankrotu dle řeckého vzoru vyprchal (aby také ne, kdy patříme z tohoto pohledu k nejméně ohroženým zemím světa), a program škrtání bez rozmyslu, které ještě v květnu masivně a slastně podporovali i budoucí postižení státní úředníci se proměnil v  nejhlubší znepokojení o jeho racionalitě.

Celý článek na ParlamentniListy.cz