Vláda prosazuje řecký volební systém

Řecký systém v prvním skrutiniu rozděluje mandáty v krajích srovnatelných co do počtu obyvatel a ve druhém rozděluje neobsazené mandáty, které připadnou celostátnímu vítězi. "To není žádné sociální inženýrství, není to pokus jak namodelovat příštího vítěze," poznamenal premiér. Současný systém, jak ukázaly poslední volby do sněmovny, podle něj nezaručuje ani rovnost hlasů ani jasné většiny. "Není ani spravedlivý ani efektivní. To, že potřebujeme změnu je zcela evidentní. Nemůže to být změna jediná, celá řada věcí se nedá ovlivnit, nadekretovat pomocí zákonů. Ale podle mne si ten systém zaslouží odblokovat," uvedl Topolánek. Zdůraznil, že vláda chce opoziční sociální demokracii prezentovat výhody vybraného systému, aby získala většinu. "Já si myslím, že v Poslanecké sněmovně to vyvolá velkou diskusi. To je také jedním z cílů předkládané novely," podotkl premiér. Pokud někdo bude výhrady myslet vážně, tak se můžeme bavit o modifikaci navrženého, nikoliv o materii samé, dodal. Někteří členové koaliční vlády se podle Topolánka při hlasování zdrželi, proti prý nebyl nikdo. "Ani jedna z koaličních stran na tom nevyhrála. V tom smyslu je to vyvážený kompromis," dodal. Vláda také podpořila senátní návrh umožňující korespondenční volbu. Podle Topolánka navržený volební systém plní programové prohlášení vlády a zrovnoprávňuje mandáty, dává tedy větší šanci i menším stranám. "Na druhé straně dává šanci pro vítěze sestavit pomocí hlasů z druhého skrutinia koalici a mít mandát, který umožňuje vládnutí," podotkl. Pokud by se podle vládou nyní navrženého systému volilo už v roce 2006, disponovala by nynější vládní koalice místo nejistých 101 celkem 108 poslaneckými mandáty. Ke schválení volebního zákona je podle ústavy třeba, aby se na něm shodly obě parlamentní komory. V tomto případě tedy sněmovna nemůže Senát přehlasovat. Pro koalici bude zřejmě složité prosadit svou vizi hlavně v Poslanecké sněmovně, kde nemá spolehlivou většinu. Sociální demokraté už dopředu dali najevo, že všechny tři vládou zvažované varianty pokládají za problematické. Předseda ČSSD Jiří Paroubek uvedl, že jeho strana nebude žádnou z vládních variant podporovat, neboť nejsou v souladu s ústavou. "ČSSD je přesvědčena, že k odstranění mnoha problematických částí současného volebního systému... by vedla taková úprava volebního systému do Poslanecké sněmovny, která by spočívala v přiměřeném zvýšení počtu volebních obvodů cestou spojení některých ze stávajících volebních krajů. Lze také uvažovat o modifikaci volební formule, ale pouze takové, která vyloučí nutnost dvou či více skrutinií," dodal Paroubek. Své výhrady už dala najevo i KSČM. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) připomněl, že vláda dnes zvažované tři varianty - skotskou, nizozemskou a řeckou - vybrala z původních šesti. "Všechny tři počítaly s tím, že se v zásadě vracíme k poměrnému systému, který je v současném volebním zákoně posunut nevýhodně pro nejmenší politické strany. A že zavádíme jistý bonus pro vítěze," vysvětlil ministr. Pospíšil zdůraznil, že vybraná varianta je podle názoru vlády v souladu s ústavou. Menší koaliční strany preferovaly nizozemský model, ODS se od počátku klonila k řeckému. Kabinet se podle Topolánka přiklonil k alternativě "A" řecké varianty volebního zákona. Znamená to, že pro rozdělení mandátu se použije Hagenbach-Bischoffova formule, která v důsledku produkuje méně neobsazených mandátů než alternativní Hareova kvóta. "To je ten neklasičtější způsob, jak v poměrném systému přepočítat hlasy," vysvětlil Pospíšil Hagenbach-Bischoffovu formuli s tím, že vybraný způsob přepočtu se v ČR používal už v 90. letech minulého století. Většinou produkuje "plovoucí bonus" okolo deseti neobsazených mandátů, který má připadnout vítězi voleb. Premiér Topolánek dodal, že ačkoliv se v ČR často hovoří o výhodách anglosaského modelu většinového volebního systému, ve středoevropských podmínkách tento typ voleb nefunguje dobře.