Sadr, který je zapřisáhlý kritik přítomnosti koaličních vojsk v Iráku, manifestaci svolal přesto, že USA chtějí urychlit stažení vojsk z iráckého území. Z Bagdádu mají americké jednotky odejít do konce června. Na Rajské náměstí, neboli As-Sáha al-Firdús, kde byla 9. dubna 2003 svržena Saddámova socha, přišlo navzdory dešti až 30.000 lidí. Byli z bagdádských šíitských čtvrtí a také z měst jižně od Bagdádu. Tamní obyvatelstvo bylo za Saddámovy sunnitské vlády pronásledováno. Šíité teď sice Iráku vládnou, ale nejsou jednotní a mnozí z nich nesouhlasí s přítomností koaličních vojsk v zemi. Účastníci protestu před rozchodem spálili podobiznu bývalého amerického prezidenta George Bushe, který rozhodl o invazi. "Bože, sjednoť nás, vrať nám naše bohatství, osvoboď vězněné, vrať naší zemi svrchovanost, zbav ji okupantů a zabraň jim, aby nám kradli ropu. Učiň z nás osvoboditele naší země," napsal Sadr v poselství, které na shromáždění přečetli jeho spolupracovníci. Sadr sám teď sídlí v Íránu a americkou vojenskou přítomnost v Iráku považuje za "zločin proti všem Iráčanů". Jeden z mluvčích vyzval nového amerického prezidenta Baracka Obamu, který Irák tento týden krátce navštívil, aby splnil sliby a odvolal americké vojáky ze země. Okolí místa shromáždění střežily irácké i americké jednotky, ale na náměstí samo nevstupovaly. Z přilehlých ulic byla odkloněna doprava, zavřeny byly bagdádské mosty přes Tigris. Účastníci k místu srazu putovali pěšky, z mešit zněly nacionalistické písně. Ammar Mahdí podle agentury AP urazil osm kilometrů, aby se zúčastnil protestu proti těm, kdo podle něj Iráku "přinesli zkázu místo svobody". Mnozí přítomní před šesti lety Saddámův pád slavili, ale krveprolití následných let přičítají Spojeným státům. "Před šesti lety jsme se radovali, mysleli jsme si, že zemi povedou k rozkvětu důvěryhodní lidé. To se bohužel nestalo," citovala AP bagdádského učitele Hášima Muhsína. Výročí Saddámova pádu předcházelo několik teroristických útoků spáchaných od pondělka především v hlavním městě. Zahynuly při nich více než čtyři desítky lidí, většinou šíitů, a stovka osob byla zraněna. V někdejší baště sunnitského odboje, Fallúdži, byl kvůli jednomu z útoků ve středu vyhlášení zákaz vycházení. Vláda čerstvé násilnosti připisuje Saddámovým sunnitským stoupencům, kteří spolupracují s iráckou odnoží teroristické organizace Al-Káida. USA teď mají v Iráku kolem 140.000 vojáků. Většina bojových jednotek má odejít do konce srpna příštího roku. Do konce roku 2011 má pak v Iráku ještě zůstat 35.000 až 50.000 Američanů v roli výcvikových a podpůrných jednotek iráckých vládních sil. Podle irácko-americké bezpečností dohody podepsané ještě za Bushovy vlády musí všichni Američané z Iráku odejít do konce roku 2011.