Rádiu Česko to dnes řekl senátor Jiří Oberfalzer (ODS). "Poslední náš odhad je, že v první půlce srpna bychom mohli podání Ústavnímu soudu doručit," uvedl senátor. Pro ústavní stížnost se již podle něho nashromáždilo nezbytných 17 senátorů a někteří další jsou "v rezervě". "Blížíme se teď k dokončení první skici, kterou ještě chceme prodiskutovat a případně oponovat. Hotovi s tím budeme do čtrnácti dnů," uvedl. Lisabonská smlouva, která upravuje řízení rozšířené unie, vstoupí v platnost až poté, co ji schválí všech 27 členských států EU. V Německu, v České republice i v Polsku sice dokument schválily parlamenty, ale rozhodnutí zákonodárců ještě mají stvrdit hlavy států. Klaus již dříve řekl, že o svém postoji ke smlouvě rozhodne až jako poslední v Evropě. Čekat chce mimo jiné na vyjádření českého Ústavního soudu a irské referendum a chtěl znát i rozhodnutí německého ústavního soudu a polský postoj. Irské referendum se má konat na podzim, na jeho výsledky čeká i polský prezident Lech Kaczyński. Německý ústavní soud v poslední červnový den rozhodl, že smlouva není v rozporu s ústavním pořádkem země. Dokončení její ratifikace ale pozastavil do doby, než budou posíleny spolurozhodovací pravomoci německého parlamentu při evropské integraci. Teprve poté může smlouvu podepsat německý prezident Horst Köhler. Podobné řešení zvolili i čeští zákonodárci. Pomocí novel příslušných zákonů zavedli například tzv. vázaný mandát pro vládu. Vláda tak nebude moci souhlasit s převodem pravomocí na evropskou úroveň, pokud k tomu nebude mít souhlas parlamentu. Klausův postoj u některých politiků vyvolává nevoli. Například senátorka ČSSD Alena Gajdůšková již dříve řekla, že pokud by Klaus odmítal podepsat parlamentem schválenou smlouvu, její zastánci využijí ústavní prostředky, jak jeho postoj změnit. V této souvislosti se také spekulovalo o podání senátní žaloby na Klause kvůli údajné velezradě. Předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) takovou možnost odmítl. Bývalý ústavní soudce Vojtěch Cepl již dříve České televizi řekl, že pokud by se měl jako soudce zabývat připravovanou stížností senátorů na lisabonskou smlouvu, pak by ji zřejmě zamítl pro zjevnou neopodstatněnost. Soud totiž o souladu smlouvy s českou Ústavou již jednou rozhodoval, a to loni v listopadu. Ústavní soudci tehdy neshledali rozpory mezi smlouvou a českým ústavním pořádkem.