Senát ratifikoval lisabonskou smlouvu

O přijetí dokumentu se zasloužilo 54 ze 79 hlasujících senátorů, potřeba bylo 48 hlasů. Smlouva nyní bude čekat na podpis prezidenta Václava Klause, který patří mezi její největší kritiky. ČR byla poslední zemí sedmadvacítky, kde se parlament k dokumentu dosud nevyjádřil. Schválení smlouvy v Senátu záleželo na hlasech alespoň šesti senátorů ODS. Pro bylo nakonec 12 z nich, spolu se všemi senátory ČSSD a KDU-ČSL, pěti členy senátorského Klubu otevřené demokracie (KOD) a komunistou Vlastimilem Balínem. Proti smlouvě se postavilo 19 občanských demokratů a Marta Bayerová (KSČM), její kolega Václav Homolka se spolu s dalšími třemi senátory ODS a Janou Juřenčákovou z KOD hlasování zdrželi. Jiří Žák a Jiří Šneberger (oba ODS) se hlasování záměrně nezúčastnili. Odpůrci smlouvy z řad ODS v čele s Jaroslavem Kuberou a Jiřím Obefalzerem už ohlásili, že smlouvu znovu napadnou u Ústavního soudu. Prezidenta proto požádají, aby smlouvu nepodepisoval. Klaus již dříve naznačil, že s podpisem vyčká až na výsledek opakovaného referenda o smlouvě v Irsku, které by mohlo být letos v říjnu. Bez souhlasu Irska by smlouva nemohla platit. Ministerstvo zahraničí přesto věří, stejně jako předseda Evropské komise José Barroso, že se v nejbližší době podaří v Česku ratifikační proces úspěšně dokončit. "Naše země se tímto připojuje k těm státům, které jsou odhodlány jít důsledně evropskou cestou, což je dobrá zpráva nejen pro Evropu, ale také pro národní zájmy České republiky," řekl k rozhodnutí Senátu ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Sněmovna smlouvu schválila už 18. února hlasy 125 ze 197 přítomných poslanců. K přijetí smlouvy v dolní komoře pomohla zhruba polovina poslanců ODS; v Senátu to byla třetina občanských demokratů včetně předsedy horní komory Přemysla Sobotky, šéfa klubu Jiřího Stříteského, vicepremiéra Alexandra Vondry nebo ministryně zdravotnictví Daniely Filipiové. Sněmovna souhlas s ratifikací doplnila usnesením, v němž odmítla případné snahy o zpochybňování Benešových dekretů a poválečného majetkového uspořádání. V ČR se totiž objevily názory, že lisabonská smlouva by mohla platnost dekretů ohrozit. Senát žádné doprovodné usnesení ke smlouvě nepřijímal.