Prezident Václav Klaus to řekl v pátek v kalifornském Simi Valley během panelové diskuse na konferenci o podílu bývalého amerického prezidenta Ronalda Reagana na pádu komunismu, od kterého uplynulo 20 let. 

"Navzdory tomu, že politický, ekonomický, společenský či jakýkoliv jiný život v Rusku nyní je značně rozdílný od mé země a že bych tam nechtěl žít a že bych nebyl šťastný v takovém politickém a ekonomickém systému, jsem připraven rozlišovat mezi Sovětským svazem a dnešním Ruskem," uvedl Klaus. Dodal, že se obává, že někteří lidé ale stále bojují staré bitvy proti komunismu a Brežněvovi, což je podle něj chyba. 

Další z účastníků debaty v Reaganově prezidentské knihovně, mezi nimiž byl například bývalý polský místopředseda vlády Leszek Balcerowicz, zahraniční poradce někdejší britské premiérky Margaret Thatcherové Charles Powell či někdejší předseda estonské vlády Mart Laar, byli k současnému Rusku kritičtější.

Pozastavovali se například nad tím, proč se tam na rozdíl od jiných bývalých totalitních zemí střední a východní Evropy nerozvinula plnohodnotná demokracie. 

Laar například podotkl, že v Rusku v současnosti neexistují politická opozice ani nezávislá média. "Rusko ustoupilo od demokracie," uvedl někdejší premiér a současný opoziční politik. Klaus později podotkl, že diskuse nebyla úplně férová. "Až já budu opozičním politikem v Estonsku, tak budu mít siláčtější řeči, než když jsem prezidentem země, která udržuje s Ruskem normální vztahy," řekl Klaus.

Podle Powella se v Rusku demokracie možná nerozvinula proto, že Západ přestal na Moskvu, na rozdíl od Reaganových časů, vyvíjet tlak. V ruském státu jsou podle něj struktury, které rozumějí jen síle.

Západ tak podle něj dělá chybu, pokud v posledních letech ustupuje ruským mocenským ambicím, ale například i v takových otázkách, jako byla protiraketová obrana, kdy se Rusku nelíbily americké plány na vybudování základen v Česku a Polsku. 

Účastníci konference téměř jednohlasně uváděli, že právě Reaganova rozhodnost a neústupnost byly hlavními faktory při pádu komunistických režimů ve střední a východní Evropě. Například podle Reaganova ministra zahraničí George Schultze, který na konferenci vystoupil, tehdejší sovětské vedení vědělo, že Reagan nemluví do větru a že to, co říká, myslí vážně, a mělo z něj respekt. 

Klíčovým okamžikem pro zhroucení komunismu bylo rozmístění raket Pershing v tehdejším západním Německu na konci roku 1983, míní Schultz. Navzdory tomu, že USA tehdy kvůli záměru čelily masovým demonstracím, rakety se nakonec podle bývalého amerického ministra podařilo rozmístit a ukázat Sovětům jednotu a sílu Severoatlantické aliance. Schultz ale zdůraznil, že tato síla nebyla nikdy použita a že Reagan její demonstraci doprovázel snahou se Sověty jednat, která nakonec byla příčinou výrazného oteplení ve vzájemných vztazích. 

Rovněž podle Klause představoval Reagan, ale i někdejší britská premiérka Thatcherová klíčový vnější vliv při pádu komunismu. Český prezident nicméně zopakoval, že hlavní příčinou zhroucení komunismu jeho vnitřní slabost. "Já si myslím, že větší roli měly vnitřní faktory, ale mluvíme-li o té roli vnější, tak tam je naprosto evidentní, že to byla tato dvě jména," podotkl Klaus. 

Konference se zúčastnila i Reaganova manželka Nancy, podle níž by Reagan byl rád, že se setkání zúčastnili politici z bývalých komunistických zemí. "Úděl těchto zajatých zemí Ronniemu velmi ležel na srdci, často mluvil o neuvěřitelném utrpení, kterým si prošly, a jejich boji za svobodu. Trval na tom, že jejich boj je naším bojem, jejich sen naším snem," uvedla v prohlášení pro účastníky konference.