Informoval o tom Eurostat. Je to vůbec první růst po pěti čtvrtletích, naposledy hospodářství eurozóny i celé evropské sedmadvacítky vzrostlo v prvním čtvrtletí loňského roku. Růst však mírně zaostal za očekáváním. 

Ekonomové v případě eurozóny, která je ekonomickým "tahounem" celé unie, totiž předpokládali mezičtvrtletní růst HDP v průměru o 0,5 procenta. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se hospodářství eurozóny ve třetím čtvrtletí letošního roku propadlo o 4,1 procenta, v případě Evropské unie dokonce o 4,3 procenta. V předchozím čtvrtletí se však propadalo citelně rychleji, u eurozóny o 4,8 procenta a u EU o 4,9 procenta. 

"Je to o něco slabší (mezičtvrtletní růst HDP) než očekávání. Kolem čísel v tomto čtvrtletí však bude vždy trochu nejistoty. Důvodem je především silný růst průmyslu ve velkých ekonomikách, který by za normálních okolností vedl i k citelnému růstu HDP," řekl agentuře Reuters Dominic Bryant z francouzské banky BNP Paribas. 

Tempo oživení v Evropské unii navíc mírně zaostává za americkou ekonomikou. Její HDP ve třetím čtvrtletí vzrostl o 0,9 procenta ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Citelný rozdíl panuje i v meziročním srovnání, přičemž hospodářství USA se ve srovnání se stejným obdobím loňského roku propadlo "jen" o 2,3 procenta. 

Nad dalším vývojem hospodářství v EU visí otazník, čemuž napovídá i poměrně velký rozptyl odhadů jednotlivých ekonomů. Zatímco největší optimisté v případě eurozóny ve třetím čtvrtletí očekávali mezičtvrtletní růst HDP o 0,9 procenta, největší skeptici jen o 0,1 procenta. 

Eurozóně se nicméně podařilo vyprostit z nejhorší recese od druhé světové války, uvedl analytik finanční skupiny Fio Robin Koklar. Údaje o HDP podle analytika Patria Finance Davida Marka dokreslují obrázek, který již dříve poskytly firemní výsledky v USA a Evropě. Mezi jednotlivými zeměmi přesto přetrvávají značné rozdíly. Zatímco hlavní motor eurozóny Německo nabírá obrátky a situace se zlepšuje také ve Francii, Itálii, Rakousku a zemích Beneluxu, s recesí se nadále potýkají Velká Británie, Španělsko a Řecko, připomněl. 

Experti upozorňují, že současné oživení je "taženo" především masivními státními výdaji. Není tak vyloučeno, že v dohledné době by se ekonomika opět mohla ponořit do recese. Jednotlivé země navíc musí bojovat se stále rostoucí nezaměstnaností a špatným stavem veřejných financí, který se zhoršil právě během hospodářské krize. Na vině jsou nejen obrovská finanční podpora ekonomiky z peněz daňových poplatníků, ale i nižší příjmy rozpočtu. 

Výjimkou není ani Česko, jehož hospodářství ve třetím čtvrtletí v porovnání s předchozím čtvrtletím rovněž vzrostlo (o 0,8 procenta), na rozdíl od EU však již podruhé za sebou. Ekonomové nicméně upozorňují, že skutečné oživení přijde až za delší čas a hospodářství se zatím jen stabilizuje. 

"Výdaje spotřebitelů zůstanou v příštích měsících utlumené, stejně jako bude přetrvávat rostoucí trend v případě nezaměstnanosti. Lze čekat i zpomalení nárůstu u mezd. Výsledkem toho všeho nebude v eurozóně v nejbližší době tak silné hospodářské oživení," uvedl Nick Kounis z belgické finanční skupiny Fortis. 

Howard Archer z IHS Global Insight dokonce očekává, že by se ekonomický růst měl někdy v průběhu příštího roku zastavit, vyloučit přitom není možné ani krátkodobý propad. "Je možné očekávat, že by to bylo v důsledku ukončení některých stimulačních opatření, jakým je například šrotovné či některá podpůrná opatření na trhu práce," dodal. Navzdory tomuto vývoji však podle něj HDP eurozóny v příštím roce vzroste zhruba o jedno procento.