ODS chce zavést pro vysokoškoláky půjčky
3. 5. 2010 – 16:01 | Zpravodajství | red
Občanští demokraté chtějí pro vysokoškolské studenty zavést studentské půjčky. Zájemci by si je brali od komerčních bank a spláceli až poté, co jejich plat po skončení studia překročí průměrnou mzdu.
Podle poslance a školského experta ODS Waltra Bartoše se tak rozšíří možnosti vzdělávání. Studium si budou moci dovolit i děti z chudých rodin, které dnes rodiče živit na školách nezvládají, řekl Bartoš.
Studentské půjčky, které by podle Bartoše sloužily na zaplacení běžných výdajů, jsou součástí balíku změn, jež ODS pro školství připravuje. Současný školský zákon podle Bartoše nevyhovuje, prošel za ministryně Petry Buzkové (ČSSD) o jeden hlas a od té doby byl sedmnáctkrát novelizován.
I proto chce prý ODS pro své návrhy hledat širokou politickou podporu. "Jsme strana, která konsenzus chce hledat," řekl Bartoš s tím, že ve školství nelze změny prosazovat většinou jednoho hlasu. "U dětí, které mají devítiletou školní docházku, pak dvakrát za tu dobu můžete systém měnit," dodal.
ODS chce také změnit odměňování učitelů. Podle Bartoše by měli být placeni podle toho, jak učí, a ne jak dlouho učí. Tarifní složka by podle něj měla tvořit asi 40 procent mzdy, zbytek příplatky. Dnes jimi učitel může získat asi pět procent z platu.
Občanští demokraté chtějí také měnit učňovské školství. Učni by se prý měli vzdělávat v širším spektru oborů, než jak jsou koncipované dnes, a praxi absolvovat u vícero zaměstnavatelů. Ty by stát na účasti ve vzdělávání motivoval daňovými úlevami. Když učeň splní podmínky akreditovaných zaměstnavatelů ve více oborech, může získat více výučních listů. Zlepšilo by se tak jeho uplatnění na trhu práce.
Podle Bartoše by také peníze měly jít cíleně za žákem a ne do škol, jak to funguje dnes. Stejnou částku na studenta by tak měly dostávat školy státní i soukromé, ale i ty v různých regionech. Dnes je prý mezi nejlíp a nejhůř placeným krajem sedmdesátiprocentní rozdíl v platbě na žáka.
Tento rovný finanční model by ODS doplnila pouze u škol na malých městech a obcích. Pokud je škola v obci jediná, dostávala by podle Bartoše peníze navíc, aby stát její existenci udržel.