Ústavní soud významně zasáhl do systému nemocenské. Nemocenská se tak měnila hned několikrát. Od 1.1.2009 se rozjede systém nemocenského pojištění na novo. A nejde přitom o žádné kosmetické změny. Jaké jsou tedy hlavní změny? Nemocenská a náhrada mzdy. Kdo co platí? Karenční doba byla jedním z hlavních bodů kritiky starých systémů. V novém systému je znovuzavedena 3denní karenční doba, během které nebude mít práce neschopný zaměstnanec nárok na nemocenskou ani náhradu mzdy. To opět dráždí odbory, které proklamují podání ústavní stížnosti. Zaměstnavatelé nadále nebudou platit nemocenskou za své zaměstnance. Zákon ale na ně přenesl úhradu náhrad mezd v prvních 14 dnech trvání pracovní neschopnosti. Ta bude náležet od 4. pracovního dne a při karanténě od prvého pracovního dne pracovní neschopnosti. Základem pro výpočet náhrady mzdy je průměrný výdělek, který se vypočítá jako hrubé příjmy dosažené zpravidla ve 12 předcházejících kalendářních měsících na jednu odpracovanou hodinu. Zaměstnavatelé, kteří v roce 2008 poskytovali dávky nemocenského pojištění (nad 25 zaměstnanců), „dovyplatí“ dávky v roce 2009, na které vznikl nárok v roce 2008 a přechází do roku 2009. Výše dávek bude vypočtena podle starých předpisů. Podle starých předpisů se redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu vždy zvyšují k 1. lednu. Pro tyto přecházející dávky se zvýší z 550 Kč na 610 Kč (první redukční hranice) a ze 790 Kč na 870 Kč (druhá redukční hranice). Vyplácené dávky musí být k 1. 1. 2009 přepočteny (týká se dávek vypočtených z vyššího průměrného měsíčního příjmu než cca 16 700 Kč). Nemocenská bude vyplácena až od 15. dne trvání pracovní neschopnosti, přičemž ji budou vyplácet příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení. Základem pro výpočet nemocenské je denní vyměřovací základ, který se vypočítá jako hrubé příjmy dosažené zpravidla ve 12 předcházejících kalendářních měsících na jeden kalendářní den. Rozhodný příjem a zaměstnání malého rozsahu Zvyšuje se rozhodný příjem, který je podmínkou účasti na nemocenském pojištění, na 2000 Kč v kalendářním měsíci. Tato částka bude nově valorizována vždy o 1. ledna. V souvislosti s rozhodným příjmem se dostává do zákona pojem zaměstnání malého rozsahu. Zaměstnáním malého rozsahu se rozumí zaměstnání, v němž jsou splněny všechny potřebné podmínky s výjimkou rozhodného příjmu, neboť sjednaná částka započitatelného příjmu je nižší než rozhodný příjem nebo započitatelný příjem nebyl sjednán vůbec. Při výkonu zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání takového zaměstnání, ve kterých dosáhl částky započitatelného příjmu aspoň ve výši rozhodného příjmu. Nemocenská a OSVČ Ze zákona mizí podmínka účasti na důchodovém pojištění pro OSVČ. OSVČ se tak může účastnit na nemocenském pojištění za splnění dvou podmínek: vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území České republiky anebo mimo území České republiky, avšak na základě oprávnění vyplývajících z právních předpisů České republiky a podala přihlášku k účasti na pojištění na předepsaném tiskopisu. Více o novinkách v příštím roce pro OSVČ v článku Co nového čeká OSVČ v roce 2009? (Ne)účast na nemocenském pojištění Zaměstnanci nejsou účastni pojištění, jestliže jejich zaměstnání nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů. To znamená, že krátkodobé práce nezakládají účast na pojištění. Pojistkou proti zneužití je 6 kalendářních měsíců, které musí alespoň uplynout od opětovného nástupu k předchozímu zaměstnání. OSVČ zůstávají nadále osobami s nepovinnou účastí na nemocenském pojištění. Okruh těchto osob se ale rozšiřuje mimo jiné o studenty a žáky, společníky a jednatele s.r.o. Nemocenské pojištění těchto osob končí 31.12.2008. Je potřeba se odhlásit na příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení do konce ledna. Samozřejmě možnost dobrovolné účasti platí stejně jako pro OSVČ. Sazby nemocenské Sníží se sazba pojistného na nemocenské pojištění, které platí zaměstnavatel, ze současných 3,3 % na 2,3 %. Zaměstnavatel si zároveň může odečíst polovinu z částky, kterou zúčtoval zaměstnancům na náhradě mzdy v kalendářním měsíci, za který pojistné platí. Rovněž se sníží sazba pro zaměstnance, která bude od nového roku činit 1 % z vyměřovacího základu. U OSVČ a zahraničních zaměstnanců to bude 2,4 % z vyměřovacího základu. Vláda ale navrhuje její další snížení, na 1,4 %. Výpočet nemocenské Jaké jsou nejdůležitější informace vstupující do výpočtu daně? • Místo dvou jsou stanoveny 3 redukční hranice. 786 Kč, 1 178 Kč a 2 356 Kč pro nemocenské pojištění, 137,55 Kč, 206,15 Kč a 412,30 Kč pro náhradu mzdy. Do první redukční hranice se započítává vypočtený základ ve výši 90 %, mezi první a druhou redukční hranicí 60 % a mezi druhou a třetí 30 %. K částce nad třetí redukční hranicí se nepřihlíží. • Maximální roční vyměřovací základ pro odvod pojistného činí 1 130 640 Kč (48násobek průměrné měsíční mzdy), maximální vyměřovací základ činí v průměru měsíčně 94 220 Kč (4násobek průměrné mzdy). • Výše nemocenské, která se počítá z redukovaného vyměřovacího základu, činí 60 % denního vyměřovacího základu od 15. do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, 66 % od 31. do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, a 72 % od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. • Podpůrčí doba trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény, pokud se dále nestanoví jinak. Doufejme, že tento systém vydrží aspoň do konce funkčního období současné vlády, a že přežije případné kolečko u Ústavního soudu.