Nejraději čte člověk koneckonců o tom, co už dávno ví. Proto: V České republice schází opravdu dobré noviny.

Zjistit se to dá už při velmi letmém pohledu, a sice pohledu na novinovou grafiku. Nevkusná kombinace barviček a písma jako by byla pro české deníky charakteristická. Otevřete si pro srovnání britské The Times, dánský Politiken či americký Washington Post. Aniž byste začali vůbec číst, cítíte, že těmto novinám někdo věnoval opravdovou péči. Omlouvám se všem českým redakcím, ale tuto péči na jejich novinách není vidět. A s jejich obsahem je to – což je další známá věc – dosti podobné. Většina zpráv je přejatých a nijak se jakostně neliší od těch, které si zdarma přečtete na internetu.

O tom, že by o takové noviny – tj. vkusné na pohled, černé na bílém a se zajímavými a vysoce kvalitními články – byl mezi Čechy zájem, svědčí mimo jiné fakt, že týdeníku Respekt, jenž se o něco podobného už léta docela úspěšně pokouší na týdenním poli, neustále narůstá čtenost. A tak pokud by se například zmíněný pan Jágr chtěl do podobné, avšak deníkové investice pustit, nebyla by to pouze velká společenská zásluha, ale možná i dobrý obchod.