K odsuzujícím reakcím se připojil i ministr zahraničí ČR Jan Kohout. O situaci bude pozdě večer mimořádně jednat Rada bezpečnosti OSN. Jen několik hodin po jaderné zkoušce Pchjongjang zkušebně odpálil tři rakety krátkého doletu. "Korejská lidově demokratická republika 25. května úspěšně provedla další podzemní jaderný test jako součást opatření k posílení své nukleární síly na sebeobranu," citovala agentura Reuters z prohlášení vydaného severokorejskou agenturou KCNA. Test byl prý proveden bezpečně a "na vyšší úrovni, pokud jde o explozivní sílu a technologii jeho kontroly". Jihokorejská meteorologická služba zaznamenala otřesy naznačující test v 02:54 SELČ na severu KLDR v oblasti, kde komunistický režim poprvé vyzkoušel jadernou zbraň v říjnu 2006. Podle amerického geologického ústavu USGS dosáhly síly 4,7 stupně Richterovy škály a vycházely z hloubky deseti kilometrů. Test již potvrdilo Rusko. "Náš systém zaznamenal, že KLDR provedla jaderný test," uvedlo ruské ministerstvo obrany. Nukleární výbuch byl podle něho přibližně tak silný jako atomová bomba, kterou na konci druhé světové války USA svrhly na japonské město Nagasaki. České předsednictví Evropské unie druhou severokorejskou jadernou zkoušku odsoudilo a dalo najevo silné znepokojení. "Tento test zcela ohrožuje stabilitu na Korejském poloostrově a v regionu a představuje vážnou hrozbu mezinárodnímu míru a bezpečnosti," uvedl český ministr zahraničí Jan Kohout ve svém prohlášení. Severní Korea se podle něho musí vrátit k šestistranným rozhovorům a dostát závazkům vyplývajícím ze smlouvy o nešíření jaderných zbraní. "Severní Korea přímo a nezodpovědně provokuje mezinárodní společenství," řekl k tomu americký prezident Barack Obama, podle kterého chování Pchjongjangu zvyšuje napětí a podlamuje stabilitu v severovýchodní Asii. "Odsuzuji jaderný test, který provedla Severní Korea," reagoval vysoký komisař EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana, podle něhož jde o zjevné porušení jedné z rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Také Rusko je testem znepokojeno. Podle Japonska je severokorejský jaderný test porušením rezoluce RB OSN číslo 1718, kterou mezinárodní společenství vyzvalo Pchjongjang, aby podobné zkoušky neuskutečňoval. Po prvním testu uvalila RB OSN na Pchjongjang sankce a západní mocnosti na něj vyvinuly diplomatický tlak, aby svůj nukleární program zastavil. Severní Korea před nedávnem pohrozila, že provede další zkoušku, jestliže se jí RB OSN za sankce neomluví. Jejich zpřísnění rada žádala naposledy na počátku dubna, kdy KLDR vypustila balistickou raketu. Pchjongjang tvrdil, že vynesl na oběžnou dráhu komunikační satelit, svět to ale považoval za test rakety dlouhého doletu a Severní Koreu za to velká část mezinárodního společenství tvrdě kritizovala. KLDR provedla test tří raket krátkého doletu. První raketu země-vzduch s doletem 130 kilometrů Severokorejci podle jihokorejské tiskové agentury Jonhap odpálili ze základny na poloostrově Musudan na severovýchodě země. Ze stejného místa KLDR letos 5. dubna vypustila raketu dlouhého doletu. O dalších dvou raketách Jonhap bližší informace neuvádí. Jihokorejská armáda zprávy o odpálení raket odmítla potvrdit s tím, že se nevyjadřuje k záležitostem týkajícím se zpravodajské činnosti. Čína, která je vůči severokorejskému režimu dlouhodobě shovívavá, s jadernou zkouškou "zásadně nesouhlasí". Nicméně tamní analytici říkají, že není pravděpodobné, že by Peking podporoval zpřísnění sankcí vůči KLDR. Čína má coby stálý člen Rady bezpečnosti OSN právo veta. Podle odborníků jí jde o to, aby se proces šestistranných jednání o severokorejském jaderném programu, kterého se kromě obou Korejí účastní Čína, Rusko, USA a Japonsko, úplně nerozpadl. Analytici říkají, že komunistický režim v Pchjongjangu zesílil provokace, aby vylepšil svoje vyjednávací pozice vůči administrativě amerického prezidenta Obamy. Již v minulosti Pchjongjang vojenskou hrozbu využíval k tomu, aby si na mezinárodním společenství vydobyl ústupky.