Projev Lebedu nijak nepřekvapil, nevybočoval podle něho z Klausova dlouhodobého "myšlenkového schématu". "Zároveň se tam neobjevily nějaké zvlášť kontroverzní záležitosti. On se jich dotkl jen lehce," uvedl Lebeda. V projevu podle něj Klaus vystupoval jako politik a upozorňoval i na pozitivní věci ve společnosti. Sporným vnitropolitickým záležitostem se spíš vyhnul, míní.

Justa naopak text překvapil, a to právě tím, že Klaus nemluvil útočně nebo příliš kriticky nebo tvrdě ani vůči EU, že působil střízlivě a snažil se dodat optimismus v pesimistických předpovědích. "Aby možná ten projev posloužil jako nějaké nabuzení a nastartování, což jsem viděl v konstatování, že na tom ČR není zdaleka nejhůř," uvedl Just.

Politoložka Vladimíra Dvořáková řekla, že Klausův dnešní proslov byl sice profesionálně sestavený, ale patří k jeho nejslabším. "Nebyla tam nějaká nosná myšlenka nebo nějaká vize," řekla. Za klíčové v projevu považuje Dvořáková to, že se Klaus preventivně vymezil vůči aktivitám občanské společnosti a vůči možným protestům a sílící nespokojenosti lidí. V části, kde se věnoval přílišnému očekávání od EU, podle ní opomněl zamyšlení nad tím, zda ve svém působení v unii nedělá chybu sama ČR.

Dvořáková a Just si také všimli toho, že prezident se v úvodu opět zmínil o významu svého předchůdce Václava Havla, který v prosinci zemřel.