Ukrajina bude letos potřebovat asi 37 miliard dolarů (zhruba 837 miliard korun) vnější pomoci, což je méně než v roce 2023, řekl dnes na jednání vlády ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Loni podle něj Ukrajina dostala ze zahraničí pomoc ve výši 42,6 miliardy dolarů.

Těžiště války na Ukrajině bude v nadcházejícím roce Krymský poloostrov a s ním související bitva o Černé moře, prohlásil v rozhovoru s časopisem The Economist ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pro Ukrajinu je podle něj zásadní snížit počet ruských útoků z tohoto směru. Odmítl, že by Rusko momentálně vítězilo, a vyzval spojence k pokračování pomoci.

Ruský velvyslanec v OSN v sobotu na zasedání Rady bezpečnosti OSN prohlásil, že české střely zabily civilisty v ruském Bělgorodu a českou vládu obvinil z podílu na zločinech.

Ruské jednotky v sobotu večer začaly ostřelovat centrum Charkova. Ve městě se ozvaly četné výbuchy, informuje agentura Reuters.

Rusko žádá, aby se český zástupce při OSN zúčastnil zasedání Rady bezpečnosti OSN, které se bude v sobotu věnovat ostřelování ruského Bělgorodu. Česko to odmítlo.

Rusové ke konci roku pokračují v náletech a intenzivní dělostřelecké palbě na území Ukrajiny.

Útoky ruských vojsk, které si dnes na Ukrajině vyžádaly tři desítky mrtvých a více než 100 zraněných, jsou ukázkou strašlivé reality, které tato země čelí. Uvedla to koordinátorka OSN pro humanitární pomoc Ukrajině Denise Brownová. Na masivní bombardování reagovali také americký prezident Joe Biden nebo britský premiér Rishi Sunak, podle nichž je útok důkazem, že ruský prezident Vladimir Putin trvá na zničení nezávislé Ukrajiny.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena a evropští představitelé podle serveru Politico jednají s Ukrajinou o nové strategii, která by se zakládala na přechodu k větší obraně. Západní činitelé se podle zdrojů serveru domnívají, že posílení obranných linií zlepší pozici Ukrajiny při budoucích mírových jednáních s Ruskem.