Žháři z Vítkova četli články vyzývající k útokům na Romy
26. 5. 2010 – 13:34 | Zpravodajství | red
Čtveřice mladíků souzených za loňský žhářský útok na domek Romů ve Vítkově, kde málem uhořela dvouletá Natálka, patřila podle soudního znalce na extremismus k aktivním neonacistům.
Podporovali další neonacisty, kteří skončili ve vězení, a vlastnili řadu věcí s nacistickou tematikou.
V časopisech, které ukrývali ve svých domovech, dokonce četli články, jejichž autoři vyzývali ke žhářskému útoku na Romy. Před soudem to potvrdil znalec Michal Mazel, který vypracoval posudek předmětů, jež policie zajistila při domovních prohlídkách obžalovaných. Mezi nimi byla například vlajka s hákovým křížem a další symboly odkazující na Adolfa Hitlera či Benita Mussoliniho.
"Jsou to materiály, které mají bezprostřední souvislost jak s historickým nacismem, tak i moderním evropským a světovým neonacismem," řekl Mazel. Během své práce se probíral velkým množství hudebních nahrávek, fotografií a symbolů.
"Měli také řadu časopisů, ve kterých jsou rasistické a nenávistné texty. Nechybí v nich ani výzvy k zabíjení příslušníků jiných etnik či výzvy k něčemu podobnému, k čemu došlo ve Vítkově," shrnul své závěry Mazel.
Politolog a přední expert na extremismus Zdeněk Zbořil vypracoval oponentní posudek. V něm se závěry kolegy souhlasí. "Pokud jsem ve svém závěru něco kritizoval, tak se jednalo spíše o doplňky. Posudek je v pořádku, nic nesnižuje jeho kvalitu," uvedl.
Tři z obžalovaných - Jaromír Lukeš, Ivo Müller a Václav Cojocaru, se k účasti na akci přiznali. Všichni ale popírali záměrný útok na Romy. Hájili se tím, že nevěděli o přítomnosti lidí. Prý chtěli zapálit pouze sklad kradených věcí. To ale Mazel zpochybnil. "Nikdy jsem se nesetkal s tím, že by extremisté chtěli útočit na nějaký sklad. Má to být projev rasové války a ta je vedena vždy proti lidem, etniku či nepřátelským rasám," řekl znalec.
Čtvrtý obžalovaný David Vaculík zatím nespolupracoval s policií ani soudem. Ve středu k posudku jen řekl, že s ním nesouhlasí.
Podle znalců zajištěné materiály jednoznačně dokazují, že obžalovaní měli intenzivní zájem o extremistickou problematiku, že žili pro neonacistické hnutí. "Vidím to především v jejich snaze podporovat uvězněné kamarády. Jestli jen třetinu toho, co nashromáždili, četli a poslouchali, museli moc dobře vědět, o co se jedná," vysvětlil Mazel. Podle něj obžalovaní patří k nejhorším extremistům.
Při zkoumání předmětů a nejrůznějších nahrávek narazil často například na symbol C18. Což bylo označení britské neonacistické teroristické organizace Combat 18. Obžalovaní měli i oblečení s výraznou číslovkou 18. C18 má Vyculík vytetováno na těle.
Osmnáctka pro neonacisty představuje číselné označení iniciál Adolfa Hitlera. A je v abecedě první, H osmé. Mazel dodal, že současní neonacisté si hledají i novodobé vzory. "Narazil jsem v zabavených věcech i na odkaz na Romana Skružného, což byl český kolaborant, který se po druhé světové válce snažil vybudovat podzemní neonacistické hnutí," vysvětlil znalec.
Podle něj jsou zajištěné materiály jednoznačně propagací rasové výlučnosti a xenofobních postojů. U Cojocarua policisté našli neonacistický časopis s texty, kde jsou Romové označování za odpad či bestie. Vyzývají k rasové čistce. "Cikáni jsou z......á špinavá verbež," uvádí časopis Čistý domov. "Takové citáty nejsou vůbec v zajištěných materiálech výjimečné," komentoval to znalec.
Mezi zabavenými předměty našel znalec i nahrávky neonacistických skupin. "Zaznamenal jsem jistou sběratelskou snahu mít těchto materiálů co nejvíce," řekl Mazel a dodal, že dokumenty byly spíše pro zasvěcené. "Jde o taková tajná znamení, pro ty, kteří vědí, co znamenají a jaký mají smysl," uvedl.
Cojocaru a Müller na začátku procesu popřeli, že by byli aktivními členy neonacistických buněk. "Chtěl jsem jen někam patřit," uvedl Müller. "Líbila se mi ta móda. Bundy, které nosili," hájil se Cojocaru. Po přednesení závěru posudku uvedl, že všechny věci, které u něj policisté našli, dostal jen náhodou na různých akcích. "Nic jsem neshromažďoval, neměly pro mě žádný význam. Proto jsem je doma jen schoval a dál nešířil," tvrdil.
Žháři na domek romské rodiny zaútočili loni v noci na 19. dubna. Tři z nich do budovy okny hodili tři zápalné láhve. Při následném požáru se zranili tři lidé. Nejvážněji tehdy ani ne dvouletá Natálie, která utrpěla hluboké popáleniny na 80 procentech těla. Podle lékařů bude mít dítě doživotní následky.