Jednou z příčin vedoucích k problémům se spánkem je podle vědců kombinace zvýšeného vystavení umělému světlu a naopak sníženého příjmu přirozeného slunečního světla. Díky elektrickému světlu mají lidé možnost zůstávat vzhůru déle do noci, ovšem jejich bdělost ráno po probuzení je nízká. Výsledky výzkumu publikované v Current Biology však ukazují na to, že rozhozené biologické hodiny se při delším pobytu ve venkovním prostředí poměrně rychle zpět synchronizují s východem a západem Slunce.

Během výzkumu vědci sledovali spánkový režim skupiny dobrovolníků v jejich přirozeném prostředí a poté při pobytu pod stanem. Zároveň měřili podíl umělého a přirozeného světla, kterému byli vystaveni. Při sledovaném pobytu v přírodě bylo zakázáno používat baterky a jiná umělá osvětlení, přesto však i vědce překvapil až 400% nárůst slunečního svitu, kterému byli dobrovolníci při pobytu vystaveni v porovnání s jejich běžným životem.

Podle vědců byl přirozený spánkový rytmus, tedy ten řízený slunečním svitem, u většiny pozorovaných dobrovolníků zpožďován kvůli elektrickému světlu asi o dvě hodiny. Spát chodili většinou po půlnoci a vstávali kolem osmé hodiny ráno. Ve chvíli, kdy byli vystaveni přirozené noční tmě, se jejich spánkový cyklus posunul o dvě hodiny a zároveň celková doba spánku zůstala stejná. Podle vědců vše souvisí s vyplavováním hormonu melatonin, jehož hodnoty přirozeně klesají během noci až do chvíle, kdy se probouzíme.

Vědci upozorňují na to, že lidé jsou citliví i na tlumená světla a třeba jen světlo z obrazovky mobilního telefonu či počítače ve večerních hodinách dokáže vychýlit naše biologické hodiny.