Hornorakušan Engleitner byl v roce 1943 z koncentračního tábora propuštěn, ačkoli se odmítl vzdát členství v náboženské sektě Svědci Jehovovi. Propuštěn byl pod podmínkou, že po zbytek života bude vykonávat nucené práce v zemědělství. Tehdy vážil jen 28 kilogramů. 

Engleitner pak pracoval na statku poblíž svého rodiště Bad Ischlu. Nějakou dobu se skrýval, protože odmítl nastoupit do německé armády. Po válce se věnoval misionářské práci, ale vykonával i řadu povolání, včetně nočního hlídače v továrně na mýdlo. 

V Rakousku se stal veřejně známou osobou, když v roce 1999 vyšla kniha a byl natočen dokumentární film o jeho životě. V poslední době Engleitnerhodně cestoval po světě a vyprávěl o svých zážitcích z války.