Hudebníkův právník Brent Bryson řekl, že King zemřel ve spánku ve čtvrtek ve 21:40 (dnes v 06:40 SELČ). B.B. King, který více než dvacet let žil s cukrovkou druhého typu, byl v posledních dnech v trvalé péči lékařů.

Rodák z města Itta Bena ve státě Mississippi je ikonou americké hudby, stejně jako jeho kytary Gibson Lucille. Prodal miliony desek. V žebříčku nejlepších kytaristů magazínu Rolling Stone z roku 2011 se umístil na šestém místě.

Život jako nepřetržitý koncert

Milované blues mu dodalo odvahu opustit bavlníkové plantáže v rodném Mississippi a vydat se na uměleckou dráhu, během které ovlivnil několik generací kytaristů. Americký zpěvák a kytarista B. B. King měl respekt černých i bílých muzikantů a jeho vystoupení s nadšením kvitovala kdoví kolikátá generace posluchačů.

"Král" v uplynulých více než 60 letech prakticky nepřetržitě koncertoval. Hrál snad ve všech zemích, několikrát byl i v ČR, vydal desítky alb a obdržel 15 cen Grammy. Ve čtvrtek zemřel ve věku 89 let.

Jeho tradiční styl hry lidé okamžitě poznávali. Zvláštností bylo, že King téměř nepoužíval akordy, a když zpíval, tak nehrál a naopak. "Samozřejmě pár akordů umím, ale většinou mi nějak nepasují ke skladbám, co právě hrajeme. A když zpívám a pokouším se zároveň o doprovod, taky to není ono," tvrdil. Možná právě toto "neumětelství" z Kinga udělalo legendu, kterou se marně snaží napodobit množství následovníků.

Hrát jako King

King inspiroval plejádu skvělých kytaristů (mimo jiné Erika Claptona, Jimiho Hendrixe nebo Rolling Stones) a díky svému věhlasu pronikl jako hostující hvězda i do sfér jazzu, rocku a popu. Důkazem byla například nahrávka s U2, deska s "žákem" Claptonem nebo album duetů, kde s Kingem účinkovali i Elton John nebo Sheryl Crowová.

Říká se, že John Lennon na otázku, jaká je jeho největší ambice, odpověděl: "Hrát na kytaru jako B. B. King."

King nikdy neváhal se svými rockovými kolegy spolupracovat a celý život zůstal věrný kytaře značky Gibson, které říkal Lucille.

Svou kariéru King zahájil po válce v Memphisu, kde nejdříve vystupoval na ulici a poté se stal diskžokejem v rádiu WDIA. Zde získal přezdívku Beale Street Blues Boy, ze které se později vyvinuly Kingovy iniciály B. B. (Blues Boy - Bluesový kluk). V roce 1949 ve studiu nahrál první skladbu a o dva roky později se s písní Three O'Clock Blues vyšvihl do čela americké hitparády. Od té doby hrál, zpíval a nahrával bez přestávky. Mezi jedinečná alba lze zařadit například Live At The Regal (1964) či Blues Summit (1993). A kdo by neznal hity Sweet Little Angel, You Upset Me Baby nebo The Thrill Is Gone.

Široké publikum Kinga poznalo na sklonku 60. let při hostování na americkém turné Rolling Stones nebo na jazzovém festivalu v Montreux či na festivalu Newport Folk Festival.

Hvězda z malé farmy

Riley King, jak znělo jeho pravé jméno, se narodil 16. září 1925 na farmě u městečka Itta Bena v kolébce blues, americkém státě Mississippi. Vyrůstal bez otce a v devíti letech mu zemřela matka. Jako dítě musel pracovat na bavlníkových plantážích a v 15 letech skončil se školou. Snil o tom, že se stanem gospelových zpěvákem. V 18 letech se pro muziku rozhodl definitivně, opustil plantáže a odjel stopem do Memphisu uskutečnit svůj sen.

Po prvních úspěších tehdy zakoupil starý autobus a tím pak spolu se svých orchestrem sjezdil celé Spojené státy. "Narodil jsem se do éry bigbandů, mými idoly byli Benny Goodman, Count Basie či Duke Ellington", říkal B. B. Vždycky měl ve své početné kapele dechovou sekci a nepopíral slabost pro velké orchestry. Kritici mu mnohokrát vyčítali, že při velkém zvuku početného ansáblu se vytrácí ta pravá autenticita, ona dřevní podoba blues, která si vystačí s jednou kytarou jako třeba v podání Johna Lee Hookera. Synonymem blues ale byl stejně King.

Navštívil i Česko

B. B. King několikrát vystoupil v Česku, vždy s velkým ohlasem. Poprvé navštívil Prahu na začátku 90. let. Při dalších návštěvách v roce 1998 v Praze a o dva roky později ve Zlíně si s ním například zahrál i domácí kytarista Luboš Andršt. V roce 2009 rozparádil vsedě několik tisícovek fanoušků v hokejové hale na Výstavišti a o dva roky později se v Praze dokonce představil společně s další legendou Johnem Mayallem.

Několik let po sobě King získával ocenění amerických hudebních magazínů pro nejlepšího kytaristu roku. Byl majitelem čtyř čestných doktorátů, prezident USA ho roku 1990 ocenil významnou medailí za umění.

 King byl dvakrát ženatý, manželství však nevydržela nápor jeho koncertů. Měl 15 dětí s různými ženami a údajně několik desítek vnoučat. Všechny své děti, vnoučata i pravnoučata podporoval.