"Se smutkem v srdci se modlím za duši zemřelého kardinála Vlka," uvedl na twitteru pražský arcibiskup Dominik Duka. Dodal, že kardinál Vlk dobojoval svůj celoživotní zápas za lidskou svobodu a toleranci. "Mílo, budeš mi lidsky i duchovně chybět," napsal Duka na svém facebookovém profilu. Pražské arcibiskupství vyzvalo věřící k modlitbě za spásu duše zesnulého kardinála.

Vážná nemoc se u kardinála Vlka začala projevovat zhruba na jaře loňského roku. O Vánocích se jeho stav zhoršil natolik, že musel být na několik dní hospitalizován. Nemoc mu lékaři diagnostikovali po Novém roce. Vlk podstupoval chemoterapii; koncem ledna jej papež František telefonicky ujistil, že se bude modlit za jeho zdraví.

Se smutkem v srdci se modlím za duši zemřelého kardinála Vlka (17.5.1932-18.3.2017) #církev #kardinalvlk #miloslavvlk #RIP pic.twitter.com/P8MYdERncg

— Kardinál Duka (@dominikduka) 18. března 2017

Miloslav Vlk se narodil se 17. května 1932 v Líšnici na Písecku. Jeho život prošel řadou zvratů. V roce 1968 byl vysvěcen na kněze. Po deseti letech mu ale komunisté odebrali tehdy požadovaný státní souhlas k výkonu kněžského povolání. Vlk pak sloužil mše tajně v malých skupinách věřících. Ač vzděláním historik, archivář a teolog, byl z politických důvodů nucen živit se jako myč oken.

Na začátku 90. let minulého století byl jmenován biskupem v Českých Budějovicích, poté se na jaře 1991 po rezignaci Františka Tomáška stal hlavou českých katolíků. Od října 1994 byl kardinálem. Úřadu pražského arcibiskupa se ujal 1. června 1991, jeho rezignaci přijal papež Benedikt XVI. v únoru 2010 a v pořadí 36. pražským arcibiskupem jmenoval Duku.

Čeští politici ocenili Vlkovu celoživotní práci

Miloslav Vlk přesáhl svoji dobu a dokázal převést církev z prostředí totality do svobodné společnosti, řekl ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), který byl v první polovině 90. let Vlkovým sekretářem. "Patřil a vždycky bude patřit k největším osobnostem, s nimiž jsem měl tu čest se znát. Dokázal pevně stát za svým přesvědčením a nedělat kompromisy, které by mu svědomí vyčítalo," uvedl Herman. Informaci o Vlkově úmrtí přijal podle svých slov s pocitem, jako by mu odešel otec. "Byl to nejen můj šéf, ale i velký duchovní přítel. Měl jsem ho velmi rád," řekl.

S lítostí přijal zprávu o úmrtí kardinála Vlka i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). "Odešel respektovaný člověk, který se nebál chovat podle svého svědomí," napsal Sobotka na twitteru. "Vzdejme čest statečnému muži, který žil čestně a v pravdě, které věřil," uvedl na twitteru předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. S úctou bude na kardinála Vlka vzpomínat i předseda ODS Petr Fiala. "V čele s ním se církev vyrovnávala s následky komunistické diktatury a hledala místo v demokratické společnosti," napsal Fiala na twitteru.

Podle mluvčího prezidenta republiky Jiřího Ovčáčka ve Vlkovi odešel člověk hluboké víry a pevných, nekompromisních názorů. Za velice smutnou označil zprávu o Vlkově skonu vicepremiér Andrej Babiš (ANO). "Byl to statečný zásadový chlap a velice jsem si ho vážil," řekl Babiš s tím, že Vlk v něm při setkáních vzbuzoval respekt a úctu. Místopředseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marian Jurečka na svém twitteru Vlkovi poděkoval za celoživotní práci. "Upřímné pán Bůh zaplať za celoživotní práci a příklad Otče kardinále Vlku," napsal Jurečka.

Kardinála Vlka ocenil i papež František

Papež František poslal kardinálu Dukovi soustrastný telegram. Vyjádřil obdiv Vlkovi i za jeho plodnou a rozmanitou apoštolskou činnost v obtížném období perzekucí proti církvi.

V době, kdy stál v čele české katolické církve, byl kardinál Vlk mnohem více uznáván v zahraničí, je přesvědčen církevní historik Jaroslav Šebek. "Na domácí půdě všechny jeho pozitivní aktivity překrývá spor o restituce církevního majetku, který způsobil, že byl poměrně negativně vnímán ve veřejném prostoru," řekl historik. S odstupem doby se ale podle Šebka hodnocení kardinálových kroků zlepší i v Česku.

Podle literárního historika Martina C. Putny se Vlk po odchodu z čela české katolické církve začal vyjadřovat mnohem otevřeněji a kritičtěji k věcem ve společnosti. "Byl to hlas milosrdenství a zároveň rozumu," je přesvědčený Putna. Vlk podle něj v posledních letech "dorostl v obrovskou postavu české společnosti."

Aby všichni byli jedno

Miloslav Vlk se výrazně zasloužil o ekumenickou spolupráci křesťanských církví v ČR. Jako biskup, kterým se stal po pádu komunistického režimu, pracoval na obnově zdevastovaných církevních struktur a usiloval o navrácení církevního majetku. Ve funkci arcibiskupa třikrát hostil v ČR papeže. Usiloval o přiblížení katolické církve veřejnosti a později se často kriticky vyjadřoval i k politické situaci a politikům.

Jako motto v arcibiskupském erbu si Vlk zvolil citát z Janova evangelia "Aby všichni byli jedno"; jednotící myšlenku se pak snažil naplňovat při výkonu svého úřadu. Ve funkci arcibiskupa řešil například kauzu krize katolické teologické fakulty UK, za dobu jeho působení jednal Vatikán s českou církví o řešení tajně vysvěcených kněží a biskupů, z nichž někteří byli či jsou ženatí.

Cesta Vlka k římskokatolické církvi nebyla přímá, doprovázely ji ústrky ze strany komunistického režimu. Narodil se 17. května 1932 v Líšnici na Písecku. O dráze kněze se rozhodl již v mládí, absolvoval biskupské gymnázium v Českých Budějovicích. Počátkem 50. let, kdy maturoval, však byly církevní vysoké školy uzavřeny a jediný státní seminář v Praze pracoval bez povolení Vatikánu. Mladý Vlk nemohl proto svůj cíl v té době splnit a z politických důvodů nemohl studovat ani na jiné vysoké škole. Rok proto pracoval jako dělník v továrně, od roku 1955 studoval na Filozofické fakultě UK historii a archivnictví. Po promoci působil čtyři roky jako archivář v Třeboni a Českých Budějovicích.

Teologii nakonec Vlk vystudoval na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích v letech 1964 až 1968. Po vysvěcení v červnu 1968 se stal sekretářem tehdejšího českobudějovického biskupa Josefa Hloucha. Od července 1971 byl administrátorem několika farností v jižních Čechách.

Na podzim 1978 odebraly státní úřady Vlkovi tehdy povinný souhlas k výkonu duchovní činnosti, takže začal pracovat v pražské úklidové službě. Mše sloužil tajně. Až v roce 1986 mohl znovu uplatnit svou odbornost, když nastoupil jako archivář do Státní banky československé. Státní souhlas mu byl vrácen až v lednu 1989, kdy se stal farářem v západních Čechách.

Zásadní změna v životě Miloslava Vlka nastala po listopadu 1989. V únoru 1990 ho papež jmenoval českobudějovickým biskupem, o rok později se stal 35. pražským arcibiskupem a hlavou českých katolíků. V říjnu 1994 jej papež Jan Pavel II. jmenoval kardinálem. V dubnu 1993 byl Vlk jako první Východoevropan zvolen do čela Rady evropských biskupských konferencí, kterou vedl až do dubna 2001. Poté, co papež Benedikt XVI. v únoru 2010 jmenoval arcibiskupem Dominika Duku, stal se Vlk dočasným administrátorem pražské arcidiecéze a emeritním arcibiskupem pražským.

V rámci snah o spolupráci křesťanských církví v ČR stanul Vlk v roce 1993 v čele komise zabývající se dílem a osobností Jana Husa. Přispěl tak k tomu, že Jan Pavel II. v roce 1999 vyjádřil lítost nad Husovou smrtí a přiznal mu místo mezi reformátory církve.

V úřadu pražského arcibiskupa přivítal v ČR dvakrát papeže Jana Pavla II. v letech 1995 a 1997, a také Benedikta XVI. v roce 2009. Jeho volbě byl Vlk v dubnu 2005 ve Vatikánu přítomen jako jediný český církevní hodnostář.

Vlk získal řadu českých i zahraničních vyznamenání, například německý Velký kříž s hvězdou řádu za zásluhy, který mu byl udělen za zásluhy o česko-německé smíření (1999), nebo Řád Tomáše Garrigua Masaryka (2002).