Zelená smrt aneb Pohřbívat jde i ekologicky

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Používání papírových či látkových tašek místo igelitek, zákaz plastových brček a samozřejmě poctivá recyklace odpadů je jen výběr z toho, co člověk může pro životní prostředí udělat během svého života. Ekologem ale může být i po smrti - nejnovějšími trendy v pohřebnictví jsou bio, ekologické a kompletně rozložitelné rakve či urny.

Mrtvá těla jako taková jsou plná toxinů od zbytků léků po zubní náhrady, tak proč zatěžovat planetu i jedovatým lakem na rakvích? Ilustrační snímek

Mrtvá těla jako taková jsou plná toxinů od zbytků léků po zubní náhrady, tak proč zatěžovat planetu i jedovatým lakem na rakvích? Ilustrační snímek,zdroj: Profimedia.cz

"Boty do rakve již nedáváme," říká Michael Biesemann, majitel pohřebního ústavu v západoněmeckém městě Wesel nedaleko nizozemské hranice. "V nebi je beztak nikdo nepotřebuje," dodává a připomíná, že obuv zatěžuje půdu, neboť se i po letech pod zemí zcela nerozloží.

Podle Biesemanna se trend brát ohled na životní prostředí i při pohřbívání prosazuje v Německu už několik let. "Lidé se ptají na rakve bez škodlivého laku," vysvětluje. Jeho pohřební služba dokáže poptávku uspokojit: používá dřevo natřené přírodními oleji a klih z kostí. "Třetina našich rakví je již bio," říká Biesemann.

Urny z bramborového škrobu, oblečení pro nebožtíky bez umělých hmot či rakve bez škodlivého laku jsou v trendu. "Smrt se stává zelenější," myslí si také šéf Spolkového svazu pohřebních služeb Jürgen Stahl. "Prodávám už skoro jen bio-urny," dodává.

Nový trend se dá ukázat podle Stahla právě na příkladu uren: Stále častěji se vyrábějí z přírodních látek, jako jsou různé rostlinné výtažky, cukr, včelí vosk či bramborový škrob. Urny se pak v zemi či v moři bez problému rozloží. Také jeho kolega Biesemann z městečka Wesel už prodává skoro jen urny, které se rychle rozkládají. Vhodné jsou podle něj například i ty keramické, které se však musí vypálit jen z poloviny.

Téměř polovina eko-rakví

U rakví z dubového dřeva potřených přírodním olejem vzrostl podíl na trhu z 25 procent v roce 2016 na současných 40 procent, vyplývá z průzkumu provedeného svazem pohřebních ústavů pod Stahlovým vedením.

Bio-produkty přitom nemusejí být vždy dražší než výrobky méně příznivé k životnímu prostředí, i když podle Stahla většina skutečně dražší je: zhruba o pětinu.

Podle svazu pohřebních služeb zemře v Německu ročně asi 930 tisíc lidí. Zhruba dvě třetiny nebožtíků jsou zpopelněny, u zbytku se pozůstalí rozhodnou pro pohřbení do země. Trendem posledních let jsou podle Stahla i pohřby do moře, rozsypání popela ve volné přírodě či pohřby v lesích, které jsou k tomuto účelu zvlášť určené.

V boji za lepší životní prostředí se ale musíme podle Stahla smířit s jednou věcí: samotná lidská těla zrovna bio nejsou. Nebožtíci obsahují například zbytky léčiv, zubní výplně či náhrady jiných částí těla. Po pohřbu se tak do země dostanou látky, které mohou být pro životní prostředí a přírodu škodlivé. V tom nepomůže ani rozhodnutí nechat nebožtíka spálit. Rozdíl je pak jediný: Škodlivé látky se při kremaci nedostanou do půdy, ale do ovzduší.

Tagy: pohřeb Německo zahraničí úmrtí a pieta ekologie a ochrana životního prostředí

Zdroje: ČTK,DPA