Podle nové rozsáhlé studie australské Monash University může mít hudba doslova zázračný vliv na mozek starších lidí. Výzkum, který sledoval více než 10 800 osob ve věku nad 70 let, ukazuje, že pravidelný kontakt s hudbou – ať už formou poslechu nebo hraní na hudební nástroj – výrazně snižuje riziko rozvoje demence i dalších forem kognitivního úpadku.

Hudba jako lék pro mozek

Studii vedla studentka Emma Jaffa společně s profesorkou Joanne Ryan a publikována byla v odborném časopise Mezinárodní žurnál geriatrické psychiatrie. Výzkumníci analyzovali údaje z dlouhodobých projektů ASPREE a ALSOP, které sledují zdravotní a životní návyky starších Australanů. Cílem bylo zjistit, jak pravidelný poslech nebo hraní hudby ovlivňuje duševní funkce, paměť a celkovou kognitivní vitalitu.

Výsledky jsou pozoruhodné: lidé, kteří hudbu poslouchali pravidelně, měli o 39 procent nižší riziko vzniku demence než ti, kteří ji poslouchali jen občas, zřídka nebo vůbec. Ti, kteří hráli na hudební nástroj, vykazovali o 35 procent nižší pravděpodobnost rozvoje demence. A účinek byl nejsilnější u těch, kteří dělali obojí – tedy hudbu poslouchali i aktivně hráli. V jejich případě se riziko demence snížilo o 33 procent a pravděpodobnost lehčího kognitivního zhoršení dokonce o 22 procent.

Kromě toho se ukázalo, že pravidelný poslech hudby přináší i další výhody: lepší výsledky v testech celkové kognice a epizodické paměti, tedy schopnosti vybavovat si každodenní události a zážitky. Mozek zkrátka reaguje na hudební podněty aktivací více oblastí, což může podporovat jeho plasticitu a schopnost přizpůsobovat se změnám.

Hudba, vzdělání a životní styl

Zajímavým zjištěním je i to, že pozitivní účinky hudby byly nejvýraznější u lidí s vyšším vzděláním – konkrétně u těch, kteří absolvovali alespoň 16 let školní docházky. U osob se střední úrovní vzdělání byly výsledky méně jednoznačné. To naznačuje, že do hry vstupují i další faktory – například sociální prostředí, životní styl nebo úroveň duševní aktivity v běžném životě.

zdroj: Profimedia.cz

Profesorka Joanne Ryan zdůrazňuje, že v současné době neexistuje účinný lék na demenci, a proto je mimořádně důležité hledat strategie, které by mohly vzniku onemocnění předejít nebo jej alespoň oddálit. Podle ní stárnutí mozku neovlivňuje jen věk a genetika, ale i faktory, které máme sami ve svých rukou – například úroveň fyzické aktivity, duševní stimulace nebo sociální kontakty. Hudba tak může být jedním z nejsnáze dostupných a přirozených způsobů, jak mozek udržovat ve formě. Na rozdíl od náročných terapií nebo léků nevyžaduje žádné speciální pomůcky, odborný dohled ani velké finanční investice. Stačí chuť poslouchat, objevovat nebo si zkusit zahrát na nástroj – třeba jen pro radost.

Melodie, která prodlužuje duševní svěžest

Výzkumníci upozorňují, že i když studie prokazuje jasnou souvislost mezi hudbou a kognitivním zdravím, zatím nelze tvrdit, že hudba demenci přímo zabraňuje. Přesto její přínosy zůstávají nesporné. Poslech i hraní hudby totiž neovlivňují pouze mozek, ale i psychiku a sociální život. Lidé, kteří se hudbě věnují, bývají aktivnější, častěji se setkávají s ostatními a mají obecně lepší náladu – a právě to vše může přispívat k lepšímu duševnímu zdraví.

Jak poznamenává Emma Jaffa, hudba je jedním z nejjednodušších a zároveň nejpříjemnějších způsobů, jak podpořit zdraví mozku. Kromě toho, že pomáhá udržet kognitivní funkce, přináší i radost a emocionální vyrovnanost – a to jsou faktory, které mají na kvalitu života ve stáří obrovský vliv. Zatímco stárnutí populace přináší nové výzvy pro zdravotnictví, podobné výzkumy ukazují, že prevence nemusí být složitá. Možná stačí jen pustit si oblíbenou skladbu, zapomenout na čas a nechat mozek tančit v rytmu tónů, které ho udržují mladým.