Záhada Ďatlovovy výpravy: Vědci po 60 letech zjistili, co skutečně zabilo devět studentů

Ďatlovův incident či záhada Ďatlovovy výpravy je ustálený název pro událost, o které musel slyšet každý, kdo se trochu zajímá o tajemno či (až donedávna) nevysvětlené úkazy.

Jedná se totiž o mimořádně mrazivou záležitost: V noci 2. února 1959 došlo k předlouho nevysvětlenému úmrtí výpravy devíti studentů Uralského polytechnického institutu. Studenti mířili k hoře Otorten, ovšem ve tmě zabloudili a nakonec se utábořili na úbočí hory Cholat Sjachyl, kde za tajemných okolností také zahynuli.

Záchranná výprava na místě nalezla jejich tábořiště, stany roztrhané zevnitř, jakoby před něčím utíkali, a těla ve spodním prádle nebo velmi lehkém oblečení s poničenými orgány a frakturami lebek, ale bez známek potyčky či boje. Oblast byla na několik let uzavřena, teorií se vyrojilo nespočet, ale uspokojivé vysvětlení na sebe nechalo čekat celé dekády.

Což samozřejmě vůbec nebránilo teoretikům v tom, aby přicházeli s pohádkami o monstrech, vetřelcích, mimozemšťanech a tajných vládních projektech. A incident se stal i inspirací různých popkulturních děl: Vzpomeňme třeba počítačový horor Kholat z roku 2015.

Drbům nicméně zatnuli tipec vědci, když v roce 2021 zveřejnili v prestižním časopise Nature studii popisující, co se stalo.

Výprava se pravděpodobně stala obětí zpožděné deskové laviny.

Lidsky řečeno: Aby mohli studenti postavit stany, zarovnali kusy zasněženého úbočí do roviny, čímž ale narušili statiku sněhového masivu. Když pak noční vítr přinášel další sníh, který se vrstvil na hoře, hmotnost desky narůstala. 

Podle vědců to trvalo dalších 9 až 13 hodin, než váha dosáhla kritické úrovně a celá ztvrdlá deska se utrhla a smetla tábor.

Tvrdý náraz sněhové masy přesně odpovídá těžkým zhmožděninám, zlomeninám a frakturám lebek, které popisují dobové pitevní zprávy.

Přeživší studenti pak v panické hrůze z dalšího sesuvu vzali raněné, rozřezali stany a utíkali s nimi pryč. Jenže bez oblečení neměli šanci: Teplota vzduchu v tu dobu padala k -30 °C a foukal ostrý bouřlivý vítr. Zbytek skupiny se pokoušel rozdělat oheň, ale neúspěšně a kdo nezemřel přímo na zranění způsobené lavinou, následně rychle umrzl.

Žádní vetřelci, domorodci či duchové. Prostě jen fyzika.

Vysvětlení je, pravda, trochu antiklimaktické, ale jen podtrhuje dávnou pravdu: Přírodu je potřeba respektovat, protože je krásná, ale také, když na to přijde, naprosto nemilosrdná.