Spekulace o možných laureátech zřejmě nejprestižnější ceny světa běží stejně jako v předchozích letech na plné obrátky a nejdramatičtější diskuse se vedou zejména o favoritech na poli literatury a zásluh o světový mír. Právě v těchto oblastech přitom bývá vůbec nejobtížnější vítěze předpovědět a v minulých letech se se svými tipy nestrefili ani odborníci, ani sázkaři. 

 Loni se v souvislosti s Nobelovými cenami hovořilo hlavně o ceně za fyziku, kterou podle očekávání získali Brit Peter Higgs a Belgičan François Englert za několik desetiletí starý objev nové subatomární částice známé jako Higgsův boson. Vědci existenci částice předpověděli už v roce 1964 a správnost jejich teorie pak v roce 2012 potvrdily experimenty v hadronovém urychlovači Evropské organizace pro jaderný výzkum, známém pod zkratkou CERN.

Ceny za literaturu a mír byly loni naopak velkým překvapením, což už ostatně v těchto kategoriích patří k tradici. Za spisovatelské umění byla oceněna Kanaďanka Alice Munroová, ačkoli sázkaři jí žádné šance nedávali a tipovali na vítěze spíše Japonce Haruki Murakamiho, Američanku Joyce Carol Oatesovou či Maďara Pétera Nádase. Nobelova cena za mír pak zamířila do mezinárodní Organizace pro zákaz chemických zbraní, která v té době v Sýrii připravovala likvidaci tamního chemického arzenálu. 

Stejně může udílení Nobelových cen dopadnout i letos a po sérii nečekaných laureátů by bylo překvapením spíše to, kdyby se experti se svými předpověďmi pro změnu strefili. Na Nobelovu cenu za mír je nominováno celkem 278 jednotlivců a organizací a intenzivně se spekuluje třeba o ceně pro papeže Františka, bývalého spolupracovníka amerických tajných služeb Edwarda Snowdena či pro pákistánskou bojovnici za právo žen na vzdělání Malalu Júsufzaiovou. 

Vzhledem k současné politické situaci a probíhajícím konfliktům na Ukrajině a Blízkém východě ale může volba padnout i na představitele z těchto zemí, kteří jsou poněkud mimo pozornost médií. Takovým případem je běloruský disident Ales Bjaljacki, propuštěný letos z vězení, či provozovatelé ruského opozičního listu Novaja Gazeta, pro nějž psala i před osmi lety zavražděná novinářka Anna Politkovská. 

Další pečlivě sledovaná kategorie je literatura. Z výčtu předchozích laureátů se dá vypozorovat, že švédští akademici dbají na rozmanitost, a snaží se nediskriminovat žádný literární žánr ani kontinent. Pokud by tedy chtěli upravit do očí bijící nerovnováhu, měli by letos vsadit na autory z Afriky. Afričané totiž od roku 1901 cenu získali pouze čtyřikrát, naposledy v roce 1991 díky Jihoafričance Nadine Gordimerové. V tomto ohledu tedy mají šanci třeba Keňan Ngugi wa Thiong'o nebo Alžířanka Asia Džibárová. Tradičním tipem sázkařů je japonský bestsellerista Haruki Murakami.