Hrozilo jí vězení až na pět let. Podmíněný trest navrhl státní zástupce. Advokát obžalované Kolja Kubíček žádal soud, aby trestní stíhání podmíněně zastavil.

Tauchenová se u Krajského soudu v Plzni ke svému činu plně doznala. Důvodem prý bylo, že manželé bez sebe nemohli být. Na útěku se domluvili pár dnů poté, co Tauchen dostal pětiletý trest za vykrádání trezorů. Současně se omluvila příslušníkům vězeňské služby i policistovi, který ji postřelil. Několikrát zopakovala, že při policejním zásahu chtěla zemřít.

"S manželem jsme nemohli být jeden bez druhého, v lednu ho zatkli, chtěl už tehdy spáchat sebevraždu. Nechtěla jsem, aby zemřel, nemohli jsme bez sebe být, psali jsme si denně, byla jsem u každého soudu, jezdila jsem za ním, nemohla jsem zvládnout život bez něj," uvedla.

Společně prý přemýšleli, zda něco takového provedou. Poté, co soud třiačtyřicetiletého Tauchena vloni začátkem listopadu odsoudil, se na útěku dohodli. "Rozhodli jsme se, že se objedná u lékaře a já se ho pokusím dostat ven. Tentýž den jsem obhlédla pavilon," uvedla.

Vloni 10. listopadu si před nemocnici připravila auto, zablokovala západkou dvířka u branky do areálu, nasadila na hlavu paruku a celý den čekala, až eskorta jejího muže přivede.

"V 12:45 ho přivedli, já jen kývla, zda souhlasí s naší dohodou. On kývnul, já si vytypovala místo u východu, abych nikoho neohrozila, abych je polekala. Když ho vedli, namířila jsem na ně plynovou pistoli. Oni začali sahat po pouzdrech, manžel řekl příslušníkovi, ať ho kouká pustit," uvedla. Společně vyběhli ven, kolem zdi, přes hlavní silnici. Za sebou uslyšeli výkřiky Stůj! Aby vyplašila eskortu, vystřelila Tauchenová do vzduchu, neviděla, v jaké vzdálenosti eskorta byla.

Útěk skončil po 30 hodinách. Dvojice byla zadržena v Hajanech na Strakonicku. Tauchen se pokusil vyhnout policejní kontrole, narazil však s vozem do služebního auta a pak do stromu. Poté vzal zbraň a zastřelil se. Policisté ženu střelili při útěku z auta do zad a do ruky. Poté ležela téměř měsíc ve vězeňské nemocnici v Praze - Pankráci.

Tauchenová nebyla nikdy dříve trestaná. Soudu také řekla, že má po postřelení těžké poranění levé ruky, nemůže s ní hýbat, vyřizuje kvůli tomu invalidní důchod a je na neschopence. Soud vyslechl také tehdejšího velitele eskorty. Řekl, že Tauchenové si všimli až ve chvíli, když vězně odváděli od lékaře. Čekala na ně u východu.

"Otočila se na nás, zjistil jsem, že má zbraň, byla od nás asi dva až tři metry. Já čekal, jestli se něco bude dít dál. Proběhlo to velice rychle," uvedl. Sám položil pravou ruku na zbraň, v tu chvíli prý zazněl výkřik: "Nechte ty zbraně!" "Dal jsem pokyn, aby ho pustili vzhledem k tomu, že v čekárně i před budovou byli lidé," uvedl.

Když Tauchena pustili, proběhl kolem obžalované, ona couvala a na eskortu stále mířila zbraní. Pronásledovat je začali, když dvojice zmizela za rohem. "Stále jsme nemohli použít střelnou zbraň, protože tam kolem byli lidé. Pak se dostali k brance, my se k nim blížili, oni nám zabouchli vrátka, což nás chvíli zdrželo," uvedl.

Poté, co členové eskorty vyběhli z branky, museli se vyhýbat projíždějícím autům na silnici. Dvojice už byla za silnicí, v ten moment prý zazněl výstřel. "Neviděl jsem, kdo střílí," dodal. Manželé pak skočili do modré fabie, přejeli trávník a zmizeli. Na dotaz soudce uvedl, že Tauchen věděl, k jakému lékaři se pojede, protože se "jezdilo jen na jedno pracoviště ORL". "Považoval jsem to za bezpečnostní riziko," dodal.

Eskorta prý měla před transportem informaci, že Tauchen se zhruba před deseti lety už o jeden útěk pokusil. Proto u něj byli tři členové eskorty místo obvyklých dvou. Také další člen eskorty potvrdil, že věděli o dřívějším útěku Tauchena. Nikdo z eskorty však na sobě neměl neprůstřelné vesty, zbraně v pouzdře neměli nabité. Velitel eskorty přišel kvůli incidentu o hodnost, a podle zákona tak musí ze služby odejít bez nároku na výsluhu.