Vzkaz od mrtvých hrdinů. Láhev vydala dopisy vojáků z první světové války
2. 11. 2025 – 8:20 | Zpravodajství | Alex Vávra
Na australské pláži Wharton se po více než sto letech objevila skleněná lahev se dvěma dopisy z první světové války. Napsali je vojáci Malcolm Neville a William Harley cestou na frontu – a jejich slova, která měla dávno zmizet v moři, dnes znovu promluvila k jejich potomkům.
Na odlehlé pláži Wharton poblíž města Esperance v Západní Austrálii se odehrál objev, který by se dal přirovnat k malému zázraku. Rodina Brownových tam během běžné vyjížďky na čtyřkolkách narazila na silnostěnnou lahev značky Schweppes, ukrytou těsně nad přílivovou čarou. Když ji otevřeli, naskytl se jim pohled, který vyvolal mrazení – uvnitř ležely dva dopisy napsané tužkou před více než sto lety dvěma mladými vojáky směřujícími na frontu první světové války.
Vzkazy z paluby lodě Ballarat
Psal se 15. srpen 1916 a transportní loď HMAT A70 Ballarat právě plula k druhému konci světa, aby dopravila posily pro 48. australský pěší prapor bojující na západní frontě ve Francii. Dva vojíni, sedmadvacetiletý Malcolm Neville a sedmatřicetiletý William Harley, se rozhodli poslat vzkaz do neznáma – uzavřeli své dopisy do skleněné lahve a hodili ji do moře někde v oblasti Velké australské zátoky.
Neville napsal své matce Robertině, že se má výborně, jídlo na palubě je skvělé – až na jeden pokrm, který museli pohřbít v moři – a že loď se houpe a kolébá, ale jsou šťastní jako Larry. Harley, jehož matka už byla po smrti, adresoval svůj vzkaz prostě tomu, kdo láhev najde, s přáním, aby byl v tak dobré kondici, jako byli oni tehdy. O rok později Neville padl v boji. Harley byl dvakrát zraněn, ale válku přežil. Zemřel v roce 1934 na rakovinu, kterou podle rodiny způsobil bojový plyn, jímž byl vystaven v zákopech.
Pláž Wharton v Austrálii, kde byl vzkaz nalezenzdroj:
Profimedia.cz
Zázrak po sto letech
Když Deb Brown s rodinou lahev našla, vypadala prý naprosto neporušeně – žádné mušle, žádné stopy po moři. Papír byl sice vlhký, ale písmo čitelné, jako by dopisy čekaly jen na to, až je někdo zvedne. Brownová je přesvědčena, že lahev byla většinu času zahrabaná v písečných dunách a teprve nedávné vlnobití ji uvolnilo. Rodina Brownových, která už roky čistí pláže od odpadků, si zpočátku myslela, že jde o obyčejný kus skla. Teprve když zahlédli vnitřní obsah, začal se psát příběh, který zasáhl dvě rodiny napříč generacemi.
Deb Brown se rozhodla vypátrat příbuzné obou vojáků. Podařilo se jí najít praprasynovce Malcolma Nevillea, Herbieho, který byl nálezem hluboce dojat. Jeho teta Marian Davies si prý dodnes pamatuje, jak její strýc odcházel do války – a nikdy se nevrátil. Harleyho vnučka Ann Turnerová zase přiznala, že celou rodinu nález ohromil. Měli pocit, jako by se k nim dědeček po více než století natáhl z hrobu, aby jim připomněl, že kdysi byl mladý, šťastný a plný života.
Brownová se jen usmívá. Říká, že je šťastná, že lahev našel někdo, kdo má k místu vztah. Vždyť jejich rodina už roky uklízí pláže, sbírá odpadky a někdy i staré vinné lahve s náhodnými vzkazy. Tentokrát ale místo smetí objevili kus historie – a dotek minulosti, který překlenul oceán i století.
Na světě se objevují různé zázraky, ale jen málokterý má takovou sílu jako jednoduchý dopis v lahvi. Slova napsaná dvěma muži, kteří se vydali do války, zůstala po sto letech živá – a z písku jedné australské pláže nám znovu připomněla, že i mezi vlnami a časem přežívá lidská touha po spojení.