Vyrábějí unikátní housle, přesto slavná dílna zaniká. Chybí následovníci

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Housloví virtuózové, kteří nemají šanci dostat se ke stradivárkám a přesto chtějí výjimečný nástroj, se staví do dlouhé fronty před dílničkou portugalské rodiny Capelů. Příliš času nemají, nejmladší člen rodu se vydal na dráhu chirurga a tradice výroby houslí ověnčených mezinárodními oceněními, tak brzy skončí. Cizího Capelové do svého umění zasvěcovat nechtějí.

Rodina Capelových už tři generace vyrábí výjimečné smyčcové hudební nástroje

Rodina Capelových už tři generace vyrábí výjimečné smyčcové hudební nástroje,zdroj: Profimedia.cz

Na severu Portugalska je maličká dílna. Výrobci strunných nástrojů Capelové tu po tři generace vyrábějí výjimečné housle, které si získaly nejvyšší mezinárodní ocenění. Joaquim však bude pravděpodobně posledním z rodu, protože nemá nikoho, jemuž by rodinné umění předal.

Pracuje se svým otcem Antoniem, jenž už překročil osmdesátku, v obci Anta ležící asi 20 kilometrů od města Porto u moře.

Capelové, jimž je jejich povolání vášní a jsou stále zavaleni prací, vstávají velmi časně. Zatímco venku mží, Antonio tiše vyměňuje struny a kolíky na violoncellu, zatímco Joaquim pečlivě vyřezává kobylku houslí, prvek sloužící k přenosu vibrací.

"Na výrobu jednoho nástroje je třeba v průměru dva a půl měsíce. Máme však tolik objednávek, že je můžeme uspokojit asi za dva roky," vysvětluje Joaquim. Je mu jednapadesát let a se dřevem pracuje 40 let.

Staletá tradice

Bude tomu brzy sto let, co Capelové prodávají své strunné nástroje po celém světě. Jejich minimální cena je 3000 eur (75 tisíc Kč).

Jejich příběh začíná rokem 1924. Domingos Capela, tehdy prostý truhlář a bednář, souhlasil s tím, že jednomu italskobrazilskému hudebníkovi z orchestru ve městě Espinho nedaleko Anty opraví housle. Houslista byl s jeho prací velmi spokojen a doporučil ho svým kolegům v orchestru. A to byl začátek cesty za úspěchem.

Od té doby se v rodinné firmě vystřídali nejslavnější virtuózové, včetně slavného ruského violoncellisty Mstislava Rostropoviče.

Pětaosmdesátiletý Antonio Capela stále restauruje nástroje, jež se zrodily v jeho rukou, a je velmi dojat pokaždé, když některý hudebník hraje na jeho "dřevěná dítka". "Kromě dvou nebo tří dnů v roce, kdy mám svou obvyklou rýmu, se nikdy nezastavím, ani o víkendech," ujišťuje klidným hlasem.

Musíte umět vybrat dřevo

Houslař odhaluje tajemství svého umění, zatímco opravuje dvě struny. Toto umění se za půl tisíciletí nijak nezměnilo. Capelové se v roce 1972 umístili na čtvrtém místě v prestižní mezinárodní soutěži stavby houslí Henryka Wieniawského a získali první cenu v další renomované soutěži v Japonsku v roce 1989.

"Abyste mohli vyrobit kvalitní housle, musíte si dobře vybrat dřevo," vysvětluje Antonio. Capelové dnes využívají výhradně balkánský javor a italský smrk, které mají "úžasné akustické vlastnosti", říká houslař a ukazuje první housle, které vyrobil jeho otec, tehdy to bylo z platanu.

Druhou zárukou kvality je lak, který umožňuje nástroji po dlouhou dobu vyjadřovat celý zvukový potenciál. Jeho vůně zaplňuje celou dílnu v Antě.

"V italské Cremoně, městu houslí, se mě houslaři často ptají na recept na můj lak. Odpovídám jim, že je prostě stejný jako ten jejich," usmívá se Antonio Capela.

Proslulost Capelů však zřejmě Joaquima nepřežije. Jeho dvaadvacetiletý syn Tiago touží po dráze chirurga.

"Problém tkví v tom, že po mně a po mém synovi nebude už nikdo, kdo by housle vyráběl. Ale jak se říká, je lépe umřít se slávou než žít v hanbě," říká Tiagův dědeček Antonio.

Joaquim Capela nehodlá předat rodinnou firmu cizímu člověku. "Všechno má svůj počátek i konec. Ještě po mnoho generací tu stále budou naše housle, aby svědčily o naší dovednosti, a i když se už rozpadnou, naše jméno přežije," věří.

Tagy: zahraničí Portugalsko klasická hudba hudební nástroj umění a kultura řemeslo

Zdroje: ČTK,AFP