Vůdce junty v Mali schválil zákon, který mu umožní neomezený prezidentský mandát

Zákon už minulý týden odsouhlasilo vedení vojenského režimu, zbýval tak už jen Goïtův podpis, aby se tak stal novým prezidentem země.

Mandát je Goïtovi udělen na pět let, lze ho prodlužovat tak dlouho, "dokud je to potřeba", a to bez voleb. Zákon tak Goïtovi umožňuje stát v čele této západoafrické země nejméně do roku 2030.

"Prezident dohlíží nad Ústavou a Chartou přechodu země. Plní funkce hlavy státu po dobu pěti let, které lze prodloužovat tak dlouho, jak bude třeba, až do obnovení míru v zemi," stojí v novém předpisu.

Malijská armáda uskutečnila puč v srpnu 2020, kdy svrhla prezidenta Ibrahima Boubacara Keïtu a viceprezidentem se stal velitel armády Assimi Goïta. V květnu 2021 pak armáda svrhla prozatímního prezidenta Bah Ndawa a předsedu přechodné vlády Moctara Ouaneho a Goïta se stal prozatímním prezidentem.

Znění zákona ale nevylučuje, že vůdce junty může vládnout i kratší dobu, pokud "budou splněny podmínky pro uspořádání transparentních prezidentských voleb". Goïta sliboval, že rok po puči zorganizuje volby. Tento slib ale nikdy nesplnil. Letos v květnu také vojenský režim rozpustil všechny politické strany.

Mali a okolní země se od roku 2012 potýkají s útoky radikálních islamistických skupin. Frustrace z neschopnosti státní moci účinně islamistům čelit přispěla k řadě vojenských převratů v regionu.

Mali se po dvou pučích odvrátilo od dřívějších západních partnerů a začalo se vojensky i politicky orientovat na Rusko. Předloni v zemi skončila mírová mise Spojených národů MINUSMA, ve které sloužili vojáci z několika evropských zemí. Své vojáky z bývalé kolonie úplně stáhla i Francie. V zemi naopak na pozvání junty působila ruská žoldnéřská Wagnerova skupina, v současné době někdy označovaná Africa Corps.