ODS a ČSSD přitom chtěly volby v polovině května. Klausovo rozhodnutí je ale nezaskočilo. Alespoň to řekl šéf ČSSD Jiří Paroubek. Předseda ODS Mirek Topolánek jen stroze konstatoval: "výborný termín".

Prezident uvedl, že termínem na konci května chce předejít spekulacím, že jinak nastavený termín by mohl být pro některé politické subjekty výhodný a pro jiné nevýhodný. "A za druhé, abych nekrátil poslancům jejich volební období," řekl Klaus. O datu konání voleb rozhodl "po zevrubném zvážení všech aspektů a po konzultacích s politickými představiteli". 

Prezident termín voleb vyhlásil dříve, než mu zákon ukládal. Nejzazším datem pro vyhlášení letošních sněmovních voleb byl 27. únor. Strany žádaly co nejčasnější oznámení termínu, aby mohly naplánovat své volební kampaně. 

S volbami původně straničtí stratégové počítali už loni na podzim, předčasné volby však po stížnosti poslance Miloše Melčáka zrušil Ústavní soud. Melčák si stěžoval právě na to, že rozhodnutím sněmovny o zkrácení nynějšího volebního období je porušováno jeho právo být poslancem po dobu, na kterou byl zvolen. Ústavní soudci dali jeho názoru za pravdu. 

O záměru vyhlásit volby na poslední květnový pátek a sobotu mluvil prezident už po novoročním setkání s premiérem Fischerem. Klaus tak nevyhověl předsedům ODS a ČSSD Mirku Topolánkovi a Jiřímu Paroubkovi, kteří preferovali volby v půlce května. Povolební vláda by tak podle Paroubka mohla být sestavena už začátkem června, aby mohla pracovat na návrhu státního rozpočtu. 

Politické strany a hnutí budou mít nyní do 23. března čas na sestavení a předložení kandidátních listin. Stávající sněmovní strany dříve slibovaly předložit kandidátky, které připravily loni pro neuskutečněné předčasné sněmovní volby. Nejen Strana zelených, ale i občanští a sociální demokraté své kandidátky možná ještě obmění. 

Kandidátní listiny budou přijímat krajské úřady. Nejpozději 9. dubna musejí rozhodnout o tom, které strany a jejich kandidáti vyhověli zákonným podmínkám, a budou tak k volbám připuštěni. Státní volební komise pak má do 13. dubna vylosovat kandidujícím stranám jejich volební čísla. Volební strany a hnutí budou mít od 12. května prostor v České televizi a v Českém rozhlasu ke své prezentaci. 

Vyhlásit volby do sněmovny i Senátu může podle ústavy jen prezident. Po loňské novelizaci ústavy kvůli možnosti samorozpuštění sněmovny by toto právo mohl mít i předseda vlády, ovšem pouze v případě, že by funkce hlavy státu nebyla obsazena nebo pokud by prezident nemohl ze závažných důvodů a na základě usnesení obou komor parlamentu svůj úřad vykonávat.

Klausovo rozhodnutí se nelíbí Vlčkovi

Předsedu Poslanecké sněmovny Miloslava Vlčka mrzí, že Klaus "nevyslyšel volání" ostatních ústavních činitelů po co nejčasnějším termínu voleb.

Rozhodnutí hlavy státu vyhlásit volby až na nejzazší termín Vlček plně respektuje, nemůže prý však přijmout Klausovo zdůvodnění, že pozdní termín byl zvolen, aby nynějším poslancům nebylo kráceno jejich volební období. 

"To, že za nejzazším možným termínem voleb je záměr nezkracovat zbytečně volební období, lze označit za přinejmenším nepřesné. Páté volební období totiž podle ústavy končí 3. června 2010, tedy čtyři roky od posledních voleb, a to bez ohledu na termín voleb nových," upozornil Vlček.