Vládní poslanci i komunisté zamítli návrh ČSSD na korunního svědka

- Aktuality autor: Jakub Procházka

Sněmovna ve středu zamítla hlasy koalice a KSČM návrh ČSSD na zavedení institutu korunního svědka. Kritici se obávali například možného zneužívání.

Vláda chystá vlastní úpravu. Nepůjde o korunního svědka, ale o zpřesnění institutu spolupracujícího obviněného. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) ji hodlá předložit na jaře. 

Institut korunního svědka měl zavést možnost beztrestnosti pro pachatele, který by pomohl rozbít zločineckou strukturu, byť se na její činnosti podílel. O přerušení stíhání měl podle předlohy rozhodovat státní zástupce s písemným souhlasem nejvyššího státního zástupce. Podmínkou by bylo to, že korunní svědek by objasnil zločin s nejnižší sazbou osm let vězení. Podle Martina Peciny (ČSSD) by institut měl odstrašující význam pro mafiánské skupiny. 

Pospíšil: O vyloučení z trestu musí rozhodovat soud

"Institut nelze zatratit, problémem je konkrétní legislativní podoba," řekl Pospíšil, který se obává jeho zneužívání. Vláda podle něho počítá se zpřesněním institutu spolupracujícího obviněného. Spolupachatel, který by přispěl k objasnění trestné činnosti, by byl beztrestný, nebo dostal nízkou sazbu.

"O vyloučení z trestu nemůže rozhodovat nejvyšší státní zástupce, ale pouze soud. Musí být vždy vyslovena vina dotyčného," zdůraznil Pospíšil. V opačném případě by podle něho měla oběť trestného činu ztíženou možnost vymáhat škodu. 

Benda: To není korunní svědek, ale beztrestný práskač

Návrh na zamítnutí podal Marek Benda (ODS). "To, co je nám předkládáno, není korunní svědek, ale beztrestný práskač," řekl. Pro zamítnutí hlasovalo 110 poslanců, proti jich bylo 42. 

Pecina s kritikou nesouhlasil. Ve výboru by podle něho bylo možné jednotlivá ustanovení upřesnit. Institut spolupracujícího obviněného a korunního svědka je něco jiného, zdůraznil exministr. Oba podle něho směřují na jinou cílovou skupinu. 

Předloha ČSSD vyjmenovávala konkrétní trestné činy, které podle autorů souvisí s korupcí. Mezi další podmínky pro možnost přerušení trestního stíhání mělo patřit například to, že případný korunní svědek nespáchal závažnější zločin než ten, který by pomohl rozkrýt.

Trestu by neušli vrazi či násilníci

Předloha vylučovala případy, kdy by tento člověk někoho zabil, nebo mu způsobil těžkou zdravotní újmu. Korunní svědek by se také musel zavázat, že podle svých možností nahradí škodu, kterou trestnou činností spáchal. Člověk, který by se tímto svědkem stal, by v pokračujícím trestním řízení vystupoval v roli svědka. 

Institut korunního svědka byl součástí balíčku, který připravil Pecina ještě jako ministr úřednické vlády Jana Fischera. Sněmovna před volbami návrh podpořila, v Senátu ale neuspěl.

Sněmovna odmítla i návrh ČSSD na dokládání původu majetku

Opoziční ČSSD neprosadila ve sněmovně ani návrh, aby bohatí lidé museli dokládat původ svého majetku. Poslanci předlohu zamítli hlasy koalice už v prvním čtení. Podle vládních poslanců byl návrh v rozporu s listinou práv a bylo by možné jej obcházet. K odhalení nezákonně nabytého majetku by prý stačilo více využívat platné zákony. 

Zákon o přiznání k registrovanému majetku navrhují sociální demokraté opakovaně. "Jde o věc, která platí v jiných zemích západně od nás," uvedl jeden z předkladatelů Jeroným Tejc (ČSSD). 

Předlohu sněmovna začala projednávat už v únoru, ve středu k ní nebyla žádná debata. Návrh na zamítnutí podali již tehdy Helena Langšádlová (TOP 09) a Zbyněk Stanjura (ODS). Pro bylo 94 poslanců, 64 proti. Sociální demokraty i komunisty výsledek zklamal. Poukazovali mimo jiné na to, že vláda se zavázala bojovat s korupcí. 

Boj s korupcí?

"Zejména z úst kolegů napravo ode mě velmi často slýcháme, že tady jsou některé nevyjasněné poměry, majetkové poměry různých politiků, a je potřeba s tím něco dělat," uvedl Tejc. Proto podle něho měla být předloha schválena. "Pokud by byl zákon přijat, mohl by být jedním z nejvýznamnějších protikorupčních opatření," přidal se předseda komunistických poslanců Pavel Kováčik

Lidé by podle návrhu museli dokládat výši příjmů, pokud si pořídí cenné papíry za více než pět milionů korun nebo nemovitosti dražší než 20 milionů korun. Pokud by nebyli schopni prokázat, že si na ně vydělali, zaplatili by z dané částky 76procentní daň. 

Hodnota dokládaného majetku nebyla v návrhu určena pevnými částkami, ale násobky minimální mzdy. U cenných papírů to byl 625násobek (tedy asi pět milionů korun), u nemovitostí 2500násobek (zhruba 20 milionů). Příjmy neměli dokládat plošně všichni majitelé nemovitostí či cenných papírů, ale pouze ti, u nichž bude mít finanční úřad podezření, že si na ně nemohli vydělat sami. Nesrovnalost mezi hodnotou majetku a příjmy by musely být nejméně jeden milion korun.

Tagy: sněmovna ČSSD návrh

Zdroje: ČTK